Parameter
- 150 Seiten
- 6 Lesestunden
Mehr zum Buch
Autorka analyzuje vztah mezi filozofií a genderem/rodem z feministického pohledu. Kniha se dělí na dvě části. První část, nazvaná Genderové zářezy do dějin filozofie, má dvojí cíl: doplnit dějiny filozofie o pohled na gender/rod (muž a žena) od vybraných kanonických filozofů a obohatit historickou paměť o koncepce žen-filozofek, jako jsou Hipparchie, Hypatie, Marie le Jars de Gournay, Alžběta Falcká, Mary Wollstonecraft, Harriet Taylor Mill a Simone de Beauvoir, v kontrastu s názory jejich mužských protějšků. Druhá část, Feminizmus a filozofie: úvahy, se zaměřuje na otázky implicitně obsažené v první části, ale explicitně neprojednané. První úvaha se věnuje feministické kritice filozofického kánonu a relevanci genderu/rodu pro filozofii. Druhá úvaha zkoumá, zda je feministická filozofie srovnatelná s jinými filozofickými směry, jako je fenomenologie, a jak obhajuje svou historickou opodstatněnost a sebe-identitu. Třetí úvaha se zabývá vztahem mezi filozofií a metaforami, zejména feministickou filozofií a jejich metaforickým aspektem, který autorka považuje za legitimní způsob aplikace genderové analýzy v oblasti filozofie.
Buchkauf
Filozofie a feminizmus, Zdeňka Kalnická
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2010
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Filozofie a feminizmus
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Zdeňka Kalnická
- Verlag
- Ostravská univerzita
- Erscheinungsdatum
- 2010
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 150
- ISBN10
- 8073688565
- ISBN13
- 9788073688561
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Philosophisches Thema, Philosophie, Feminismus
- Bewertung
- 4,5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Autorka analyzuje vztah mezi filozofií a genderem/rodem z feministického pohledu. Kniha se dělí na dvě části. První část, nazvaná Genderové zářezy do dějin filozofie, má dvojí cíl: doplnit dějiny filozofie o pohled na gender/rod (muž a žena) od vybraných kanonických filozofů a obohatit historickou paměť o koncepce žen-filozofek, jako jsou Hipparchie, Hypatie, Marie le Jars de Gournay, Alžběta Falcká, Mary Wollstonecraft, Harriet Taylor Mill a Simone de Beauvoir, v kontrastu s názory jejich mužských protějšků. Druhá část, Feminizmus a filozofie: úvahy, se zaměřuje na otázky implicitně obsažené v první části, ale explicitně neprojednané. První úvaha se věnuje feministické kritice filozofického kánonu a relevanci genderu/rodu pro filozofii. Druhá úvaha zkoumá, zda je feministická filozofie srovnatelná s jinými filozofickými směry, jako je fenomenologie, a jak obhajuje svou historickou opodstatněnost a sebe-identitu. Třetí úvaha se zabývá vztahem mezi filozofií a metaforami, zejména feministickou filozofií a jejich metaforickým aspektem, který autorka považuje za legitimní způsob aplikace genderové analýzy v oblasti filozofie.