Perspektiva naděje. Hledání transcendence v postmoderní době

Tato kniha navazuje na předchozí díla Jolany Polákové, která se zabývají vztahem imanence a transcendence. Autorka zdůrazňuje potřebu myšlenkové, mravní a existenciální katarze transcendence a poskytuje kritický pohled na postmodernu, upozorňující na její specifickou jinakost a rozsah pronikání do obecného vědomí. Naznačuje historický vývoj, který začíná v estetické rovině a zasahuje všechny dimenze lidského života. Úvodní pasáž představuje čtyři stupně, jimiž se filosofie dosud otevřela transcendenci (Platón, I. Kant, K. Jaspers, E. Lévinas). Autorka čerpá z filosofického zázemí (F. Capra, R. Panikkar, A. H. Maslow) a hledá formy transcendence charakteristické pro postmoderní dobu. Jednou z nich je relativní transcendence - transpersonalita a transkulturalita, které autorka považuje za předběžné a omezené. Hledání relativní transcendence implikuje otázku po transcendenci absolutní, přičemž postmoderna paradoxně vytváří podmínky pro toto radikální hledání. Tato část textu analyzuje pojmy jako transuniverzalita, transalterita a proexistence. Autorka dospívá k závěru, že filosofie transcendence vychází spíše z principu žité vztahovosti než myšlené substanciality, a její otevřenost absolutnu ji sbližuje se spiritualitou. Filosofie transcendence je metodologicky otevřená transcendenci.