Srdce

Expresivní básnická próza předčasně zemřelého nadaného českého spisovatele je dramatickým obrazem determinovanosti lidského osudu a vznikala na sklonku dvacátých let 20. století. Tragédie aktérů milostného trojúhelníku je obrazem neschopnosti člověka vzepřít se osudu a mnohotvárnou barvitou reflexí spalující vášně, která nakonec vítězí nad láskou a vede člověka do záhuby. Srdce jako symbol této vášně mapuje cestu hrdinů životem od naděje k rozvratu, od sebeuspokojení k pochybnostem a nakonec ke zkáze a zmaru. Román je výstižnou ukázkou Kocourkovy rané poetiky podaný vizuálně zjitřenou epickou formou, poznamenaný hledáním, okouzlením z poznávání světa a především výbušnou bezprostřední smyslovostí a smyslností.