Zvláští radost žít

Antologie z básnického díla jednoho z nejvýznamnějších italských lyriků dvacátého století. Sandro Penna je autorem čisté a průzračné poezie, která vyjadřuje obdiv k mládí i k chlapeckému vnímání světa a zároveň v sobě nese i vědomí relativnosti a pomíjivosti života. Zajímavá je i autorova tvůrčí metoda, která nespočívala v komponování ucelených sbírek, ale opírala se o psaní jednotlivých básní, které pak po delším období, trvajícím někdy i několik let, byly shrnuty do širších souborů. Penna se ve svých verších zpovídal ze své bolestné lásky k životu, podbarvenou hlubokou melancholií a zachycující onu "zvláštní radost žít", jež vytryskla ze schopnosti přijímat strasti i slasti lidského údělu. Po formální stránce dával autor přednost zhuštěnému a výrazově úspornému verši, který mnohdy připomínal literární postupy ve starojaponské poezii.