Poučné příběhy pro komořího Lausa

Historia Lausiaca: příběhy egyptských mnichů sepsané biskupem Palladiem z Helenopole (asi 364–430), žákem slavného egyptského mnicha Euagria/Evagria z Pontu, pro kónstantinopolského dvořana jménem Lausos. Palladios se jako mladík vydal podobně jako Jan Cassianus/Kassián do Egypta, aby poznal proslulé mnichy, jejichž životní styl a učení formulované v poučných výrocích (apofthegmata) byly přitažlivé radikalitou v následování Krista. Palladios patřil do intelektuálního okruhu Euagria/Evagria z Pontu a také svatého Jana Zlatoústého. Jeho vzpomínky na významné postavy egyptských pouštních otců jsou cenným svědectvím přímého účastníka zlaté éry starověkého mnišství. Čtenářkám a čtenářům, které zaujala apofthegmata pouštních otců, se tu otvírá širší vhled do jejich běžného života a duchovního světa. Palladios do svých poučných příběhů zařadil příklady pozitivní i ty méně následováníhodné. Kniha je opatřena úvodními texty, seznamujícími s autorem a jeho dílem, poznámkami a rejstříky. Čtenář má také možnost seznámit se na několika stranách s tím, jak si příběhy egyptských poustevníků překládali staří Čechové ve 14. století (staročeské Životy otců). [z řeckého originálu ... přeložil, úvodem, slovníčkem a rejstříkem osob i toponym opatřil Jiří Pavlík ; úvod napsal a ukázku ze staročeských Životů svatých otců zpřístupnil Ondřej Koupil]