Devátá sféra. Část druhá

Viděli jste mou tvář? Pohlédli jste mi do očí? Jistěže ano. Vícekrát, než vůbec tušíte. Jen chvíli poté, co jsem skoncoval se svým mizerným, nepodařeným životem, jsem zjistil, že smrt je na mě krátká. Pobýval jsem v tělech mnoha lidí, zkoušel jsem umřít zase a znova, prosil jsem Boha všemohoucího o slitování, zbavil svět jednoho odporného zrádce. A začal si vybavovat fragmenty své skutečné paměti. Víte, já nejsem člověk. Jsem démon. Ukrývám se na tomto krásném světě. Tedy... Ukrýval jsem se. Můj brilantní plán na útěk z hlubin Pekelných jaksi selhal, má podstata se promísila s lidskou, má paměť utrpěla závažné šrámy. A jako by toho nebylo málo, zatoužil po mně jakýsi šílenec, zamilovala se do mě pubertální satanistka a stokrát prokleté Mocnosti konečně připadly na mou stopu. Ale nepleťe se. Já se do Deváté sféry nevrátím. To dřív obrátím váš svět v popel.