Lyrický rytmus

Lyrický rytmus se zařazuje do kognitivního proudu vědeckého bádání, přičemž iniciátorem lyrického pohybu je hodnotový systém s hodnotovou osou. Východiskem tázání po lyrickém rytmickém bytí je eidetika vnímání. Hodnotová polarizace lyrických rytmických kvalit je zjišťována rozsáhlými psychosémantickými výzkumy, které zahrnují více než tři tisíce českých mluvčích. Tyto výsledky představují nejrozsáhlejší „mentální mapování“ pohybu vnímání českého lyrického rytmu a stávají se základem pro autorova teoretická zobecnění a konstrukty. Vnímání prověřuje platnost literárněteoretických hypotéz, přičemž se autor zaměřuje na prožívání „tělesného“ prostoru lyrického rytmu, zejména na prostorovost spojenou s pocitem úsilí. Hodnotová (rytmotvorná) osa prochází mezi subjektivním úsilím a jeho protikladem, v hodnotové komplementaritě Já a cizího Já. Práce se nezabývá druhým způsobem prožívání prostorovosti, který souvisí s objektivní prostorovostí smyslovosti a umístěním věcí ve vnějším prostoru. V lyrice se tento pohled vztahuje k problematice sémantického nasycování a „smyslového pociťování“ významů slov ve verši, přičemž hodnotová (rytmotvorná) osa spojuje pojmenování a to, co je pojmenováno.