Pod Vrabčí skálou

Na úpatí Vrabčí skály v podhůří Jeleních vrchů vyrostla světlá budova. Tady našli útulek sirotci i potomci rodičů žijících, ale lhostejných k osoudům svých dětí. Jaké to vlastně je, být v dětském domově? Spisovatelka Mačingová pozoruje: "Když děti zpívají, činí tak celou duší. Písničky je uvádějí do jiného světa, snímají z nich tíhu křivdy, která se v nich usadila v dávných okamžicích, kdy se rozhodovalo o jejich bytí a nebytí..." A jací ti malí obyvatelé domova jsou? Jejich život je takový i onaký. Smutný i veselý. Mají své radosti i trápení. Nacházejí tu hodné mamiky a nebývalé množství sourozenců. A přece, když slunce zajde za kopce a na oblohu se vysypou první hvězdy, nejeden človíček do polštáře zateskní: "Kde jsi maminko?" Právě tyto děti jsou hrdiny knížky. A s nimi i ti, kdož jim rozdávají své srdce.