Osamělé květy

Svazek obsahuje výbor z autorovy celoživotní básnické tvorby z let 1902-1929. Jeho verše jsou v samém počátku ovlivněny symbolisticko-dekadentním směrem, později navazují na klasický útvar české romantické balady (Erben, Čelakovský), aby pak přešly k lyricko-epickým portrétům (cyklus Panenky), k trpké a ironické satiře (Žebrácké písně) či se zamyslely nad tajemnou podstatou moravských hor (Beskydy). Závěr antologie pak tvoří ryze náboženské poezie, jež ústí do parafráze svatováclavského chorálu, kterou se Durychova básnická tvorba definitivně uzavírá.