Tovární komíny: Pády ikon průmyslového věku

Tovární komíny na sebe vždy poutaly pozitivní i negativní pozornost. Během staletí obtěžovaly svým kouřem okolía navíc často nežádoucím způsobem zasahovaly do tradičního historického panoramatu měst. Naopak pozitivní pozornost pak komíny získávaly při stavbě, velké zástupy diváků přitahovaly však především jejich demolice. A právě fenomén boření továrních komínů je hlavním tématem této knihy. Kniha ukazuje nejen technologické způsoby likvidace, ale především zachycuje historickou proměnu motivace k jejich boření. V této souvislosti popisuje zároveň cestu, jak se tyto štíhlé stavby postupně přerodily z čistě funkčních staveb na ikony průmyslového věku hodné zachování. Kniha je zároveň paradoxně i svědkem umu našich předků i současníků, kteří komíny likvidovali, neboť zbořit komín nikdy nebyla jednoduchá úloha.Autoři odkrývají a definují hodnoty těchto specifických staveb. Jejich přijetí jako nedílné součásti kulturně-historického dědictví není totiž dnes vůbec samozřejmé a jedním z cílů knihy je poukázání na nutnost řádně zvážit každou hrozící likvidaci. Komíny již vrostly do horizontu našich měst i naší krajiny anelze jim již vytýkat jejich negativa v podobě zamořování svého okolí zplodinami. Naopak komíny vhodně upamatovávají na staré časy, jsou nositeli paměti místa a upozorňují na někdejší výrobní a průmyslové významy konkrétních lokalit. Jsou navíc i významným identifikačním a orientačním bodem.Všechny tyto souvislosti se prolínají ve třech samostatných kapitolách, ve kterých jsou blíže popsány historie a osudy více než dvou desítek již neexistujících továrních komínů. Jedna kapitola se věnuje komínům, kterézpravidla vzbudily velkou pozornost –a to prostě jen tím, že se staly ve své době nejvyššími na území dnešní České republiky. Další kapitola představuje komíny zajímavé s ohledem na jejich typologii, ale i zástupce technologických mezníků či komíny stojící v nečekaných souvislostech (kapitolu mimo jiné uzavírá poslední průmyslově postavený zděný komín z roku 1984). Třetí kapitola uvádí komíny zlikvidované v posledních letech s důrazem na odkrytí motivace jejich zbourání a ukázání potenciálu, který byl jejich likvidací nevyužit.Za posledních 10 let autoři evidují 360 zbořených zděných továrních komínů (z celkového evidovaného počtu 3 400) a pod tíhou této statistiky chtějí zabránit alespoň demolicím probíhajícím z neuvědomění si hodnot a potenciálu těchtoprůmyslových památníků či pod vlivem různých mýtů nebo z nepodložených obav ohledně technického stavu.Nedílnou součástí záchrany komínů je i jejich zapojení do nových stavebních struktur či veřejného prostoru, případně jejich nové využití. Kniha blíže představuje některé reprezentativní zajímavé příklady či principy zachování komínů nejen u nás, ale i v zahraničí a vyzdvihuje případy hodné následování. Opomenuty nejsou ani možnosti, jak si připomenout již zbořené komíny formou reminiscencí na ně.