Prostupování časoprostoru

Třetí básnická sbírka současného autora poezie starší generace obsahuje výbor z veršů, které vznikaly v letech 2005-2009. Téměř čtyřicet lyrických reflexí, které autor zařadil do tohoto útlého svazku, se snaží většinou pravidelnou formou zachytit dojmy, pocity a prožitky, které ho doprovázely na jeho životní pouti. V jednotlivých meditativních a filozoficky laděných číslech básník bilancuje a hodnotí čas, v němž sice "slova, krása, činy" poněkud zarostly, avšak přece jen v nich zůstala naděje i víra v lidské ideály. Právě tyto pojmy se stávají hybným ukazatelem v prostoru, kterým člověk soustavně proniká a prochází, navíc pak dokážou zdůraznit to, co je pro autora základním východiskem, "co je podstatné". V těchto slovech, ohraničených uvozovkami, se ostatně ukrývá název jedné Dubského básně. Klade důraz, podobně jako všechna autorova poezie, nejen na lásku a přátelství, ale i na "jednání, prokazující čin", tedy na aktivní postoj člověka, jímž může "posunout svět k lepšímu."