Do posledního dechu ; Prstýnek

Zrození mladé lásky v idylickém prostředí zámožného venkovského statku připomínám bukolickou selanku bez jediného stínu, bez citových nástrah či neblahého sociálního předurčení. Slunce září jasně, nebe je blankytné, milování čisté. Až do chvíle, kdy neúprosnou rukou zasáhne Osud... (Do posledního dechu) Prstýnek ve stejnojmenném vyprávění představuje symbol lidské věrnosti a lásky, která překonává osudové úklady a znamená i smír a odpuštění.