Nejen rudé prapory. Pravda o revolučním roce 1905 v českých zemích.
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Události roku 1905 patří k nejdramatičtějším okamžikům našich novodobých dějin, přesto o nich dosud nevyšla žádná kniha. Komunisté se snažili rok 1905 interpretovat jako první pokus o proletářskou revoluci. Rok 1905 však znamenal boj za větší demokracii a za svobodu. Sebevědomá česká společnost tehdy usilovala o zřízení české univerzity na Moravě, o dosažení jazykové rovnoprávnosti s Němci a ve spolupráci s ostatními národy Rakouska-Uherska také o zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Do politického hnutí, které usilovalo o demokratizaci habsburské monarchie, se zapojily všechny české politické strany a všechny vrstvy společnosti. V průběhu roku 1905 v rámci protestních akcí proti stávajícímu pořádku zahynulo pět lidí. Protože většina demonstrací se tehdy konala na Moravě, byla i většina obětí odsud: dva lidé zahynuli v Brně, dva ve Slavkově u Brna a jeden v Praze. V knize se můžeme seznámit s životními osudy těchto dosud bezejmenných hrdinů, kteří zahynuli v boji za svobodu, ale také s osudy těch, kteří o stejnou věc bojovali na půdě vídeňského parlamentu a zemských sněmů – s poslanci Adolfem Stránským, Karlem Kramářem, Tomášem G. Masarykem, Bohumírem Šmeralem a dalšími.
Buchkauf
Nejen rudé prapory. Pravda o revolučním roce 1905 v českých zemích., Jiří Pernes
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2005
- Buchzustand
- Gut
- Preis
- € 2,50
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Nejen rudé prapory. Pravda o revolučním roce 1905 v českých zemích.
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jiří Pernes
- Verlag
- Stilus Press
- Erscheinungsdatum
- 2005
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8090355021
- ISBN13
- 9788090355026
- Kategorie
- Geschichte
- Beschreibung
- Události roku 1905 patří k nejdramatičtějším okamžikům našich novodobých dějin, přesto o nich dosud nevyšla žádná kniha. Komunisté se snažili rok 1905 interpretovat jako první pokus o proletářskou revoluci. Rok 1905 však znamenal boj za větší demokracii a za svobodu. Sebevědomá česká společnost tehdy usilovala o zřízení české univerzity na Moravě, o dosažení jazykové rovnoprávnosti s Němci a ve spolupráci s ostatními národy Rakouska-Uherska také o zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Do politického hnutí, které usilovalo o demokratizaci habsburské monarchie, se zapojily všechny české politické strany a všechny vrstvy společnosti. V průběhu roku 1905 v rámci protestních akcí proti stávajícímu pořádku zahynulo pět lidí. Protože většina demonstrací se tehdy konala na Moravě, byla i většina obětí odsud: dva lidé zahynuli v Brně, dva ve Slavkově u Brna a jeden v Praze. V knize se můžeme seznámit s životními osudy těchto dosud bezejmenných hrdinů, kteří zahynuli v boji za svobodu, ale také s osudy těch, kteří o stejnou věc bojovali na půdě vídeňského parlamentu a zemských sněmů – s poslanci Adolfem Stránským, Karlem Kramářem, Tomášem G. Masarykem, Bohumírem Šmeralem a dalšími.