Psáno osudem a politikou

Vzpomínky Sylvy Součkové nejsou jen pouhým popisem jejích životních cest a hledání duševního rovnováhy, ale i hlubokou reflexí rodinných a společenských vztahů ženy, jejíž osud silně ovlivnila 2. světová válka a komunistický režim po roce 1948. Jako dítě odjela v roce 1939 do Velké Británie do svého prvního exilu (s pomocí tzv. Wintonova kindertransportu), na podzim 1968 opustila vlast podruhé, jako zkušená novinářka. Složitost vlastního osobního života, jehož peripetie nikterak neskrývá, nepřehlušila autorčinu schopnost kritických, z hlediska historie přesných soudů o událostech odehrávajících se v uplynulých třiceti letech. Nepochybně k tomu přispěl i vliv takových osobností, jako byl její strýc Prokop Drtina nebo někteří další významní spolupracovníci dr. E. Beneše, se kterými se v době svého mládí setkala.