Mehr zum Buch
Kniha se zaměřuje na vývoj čtyř evropských velkoměst, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, a zkoumá, zda lze z jejich historických souvislostí vyvodit rozdílné sídelní strategie. Srovnání zahrnuje i další města, pokud to logika výkladu vyžaduje, což často vede k komparační asymetrii pro udržení celistvosti interpretace. Téma je rozděleno do několika subtémat, včetně urbanizace jako klíčového rysu 19. století, modernizace a industrializace, elektrifikace a hygienických změn přinesených kanalizací. Změny ve městech 20. století a postmoderní reakce na ambice moderny rovněž hrají důležitou roli. Hlavním zaměřením je komparace čtyř urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, výstavba Velkého Berlína a Ringstrasse ve Vídni. Kapitola o vzniku průmyslového města zkoumá modernizaci a industrializaci jako součásti urbanizačního procesu. Urbanistická teorie 20. století se stává interdisciplinární a internacionalizovanou. Předposlední kapitola se věnuje transformaci moderního konceptu v postmoderní kontext, zatímco závěrečná kapitola shrnuje odlišnosti urbanistických strategií, které vykazují pozorovatelnou shodu.
Buchkauf
Velkoměsta v 19. a 20. století – křižovatky změn, Michal Janata
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Velkoměsta v 19. a 20. století – křižovatky změn
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Michal Janata
- Verlag
- Archa (ČR)
- Erscheinungsdatum
- 2016
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 172
- ISBN10
- 8087545478
- ISBN13
- 9788087545478
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Historisches Thema, Geschichte, Architektur, Architektur & Städtebau, Lokale Geschichte, Städte, Urbanismus, Urbanisierung, Großstädte
- Bewertung
- 3,5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Kniha se zaměřuje na vývoj čtyř evropských velkoměst, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, a zkoumá, zda lze z jejich historických souvislostí vyvodit rozdílné sídelní strategie. Srovnání zahrnuje i další města, pokud to logika výkladu vyžaduje, což často vede k komparační asymetrii pro udržení celistvosti interpretace. Téma je rozděleno do několika subtémat, včetně urbanizace jako klíčového rysu 19. století, modernizace a industrializace, elektrifikace a hygienických změn přinesených kanalizací. Změny ve městech 20. století a postmoderní reakce na ambice moderny rovněž hrají důležitou roli. Hlavním zaměřením je komparace čtyř urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, výstavba Velkého Berlína a Ringstrasse ve Vídni. Kapitola o vzniku průmyslového města zkoumá modernizaci a industrializaci jako součásti urbanizačního procesu. Urbanistická teorie 20. století se stává interdisciplinární a internacionalizovanou. Předposlední kapitola se věnuje transformaci moderního konceptu v postmoderní kontext, zatímco závěrečná kapitola shrnuje odlišnosti urbanistických strategií, které vykazují pozorovatelnou shodu.