Mehr zum Buch
L. Valentovi nejde o to představit analytickou filosofii jako jednotný proud, který je charakterizován společnými fundamentálními tezemi, ale snaží se ji naopak prezentovat jako pluralitu filosofických pojetí, která se dokonce mohou zásadně lišit. Analytická filosofie má podle mínění autora principiálně indoktrinální ráz. Sama sebe proměňuje „popperovským způsobem“ – každý následovník se kriticky vymezuje vůči svému předchůdci, přičemž navrhuje novou hypotézu, která se pak rovněž stává mezníkem pro následující generaci. Hlavní cíl Problémů analytické filosofie je pedagogický – jednak má být úvodem k poznání analytického stylu myšlení hlavních protagonistů (Russel, Carnap, Schlick, Neurath, Wittgenstein, Quine, Tarski, aj.) ale zároveň má studenty přesvědčit o tom, že tento typ myšlení z kognitivního hlediska reprezentuje základní způsob filosofování. Tato práce má být dle vyjádření autora opozicí ke všem iracionálním trendům, které se objevují v současném myšlení člověka - L. Valenta tak upozorňuje, že analytické myšlení má své místo nejen na poli filosofie, ale je také nezastupitelnou složkou kritické racionality každé demokratické společnosti.
Buchkauf
Problémy analytické filozofie, Lubomír Valenta
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Problémy analytické filozofie
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Lubomír Valenta
- Verlag
- Nakladatelství Olomouc
- Erscheinungsdatum
- 2003
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 223
- ISBN10
- 8071821500
- ISBN13
- 9788071821502
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Philosophisches Thema, Tschechische Literatur
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- L. Valentovi nejde o to představit analytickou filosofii jako jednotný proud, který je charakterizován společnými fundamentálními tezemi, ale snaží se ji naopak prezentovat jako pluralitu filosofických pojetí, která se dokonce mohou zásadně lišit. Analytická filosofie má podle mínění autora principiálně indoktrinální ráz. Sama sebe proměňuje „popperovským způsobem“ – každý následovník se kriticky vymezuje vůči svému předchůdci, přičemž navrhuje novou hypotézu, která se pak rovněž stává mezníkem pro následující generaci. Hlavní cíl Problémů analytické filosofie je pedagogický – jednak má být úvodem k poznání analytického stylu myšlení hlavních protagonistů (Russel, Carnap, Schlick, Neurath, Wittgenstein, Quine, Tarski, aj.) ale zároveň má studenty přesvědčit o tom, že tento typ myšlení z kognitivního hlediska reprezentuje základní způsob filosofování. Tato práce má být dle vyjádření autora opozicí ke všem iracionálním trendům, které se objevují v současném myšlení člověka - L. Valenta tak upozorňuje, že analytické myšlení má své místo nejen na poli filosofie, ale je také nezastupitelnou složkou kritické racionality každé demokratické společnosti.