Parameter
- 432 Seiten
- 16 Lesestunden
Mehr zum Buch
Inovativní kniha Živá minulost představuje vrchol výzkumů Františka Grause o genezi raně středověkého státu, formování představ o počátku společnosti, etnogenezi kmenů a národů a vznik tradic spojených s národními světci a zakladateli dynastií. Graus se od 60. let 20. století zaměřoval na problematiku středověké kolektivní paměti a historického povědomí v českých zemích, přičemž srovnával vývoj v Čechách a říši s francouzským královstvím. V prostředí středověké říše se formovaly myšlenky o původu germánských kmenů, které přežily až do 18. a 19. století a měly vliv na moderní německé státní a národní povědomí. I přes odlišnosti ve vývoji vedly oba případy k vzniku historizujícího národního povědomí, jehož prvky nebyly zcela potlačeny ani Francouzskou revolucí. Grausova analýza geneze historického povědomí a kulturní paměti předchází modernímu bádání o místech paměti a politice paměti. Na příkladech českých, německých a francouzských ukazuje, jak středověká minulost ovlivňuje současnost. Podle Grause se minulosti nelze zbavit, ale je třeba se s ní naučit žít a poučit se z ní, neboť nás vždy zasáhne, ať už pozitivně, či negativně.
Buchkauf
Živá minulost, František Graus
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2017
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Živá minulost
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- František Graus
- Verlag
- Argo
- Erscheinungsdatum
- 2017
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 432
- ISBN10
- 8025720152
- ISBN13
- 9788025720158
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Historisches Thema, Geschichte, Mittelalter, Kollektives Gedächtnis, Soziale Erinnerung
- Erstveröffentlichung
- 1975
- Originaltitel
- Lebendige Vergangenheit: Überlieferung im Mittelalter und in den Vorstellungen vom Mittelalter
- Bewertung
- 4,25 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Inovativní kniha Živá minulost představuje vrchol výzkumů Františka Grause o genezi raně středověkého státu, formování představ o počátku společnosti, etnogenezi kmenů a národů a vznik tradic spojených s národními světci a zakladateli dynastií. Graus se od 60. let 20. století zaměřoval na problematiku středověké kolektivní paměti a historického povědomí v českých zemích, přičemž srovnával vývoj v Čechách a říši s francouzským královstvím. V prostředí středověké říše se formovaly myšlenky o původu germánských kmenů, které přežily až do 18. a 19. století a měly vliv na moderní německé státní a národní povědomí. I přes odlišnosti ve vývoji vedly oba případy k vzniku historizujícího národního povědomí, jehož prvky nebyly zcela potlačeny ani Francouzskou revolucí. Grausova analýza geneze historického povědomí a kulturní paměti předchází modernímu bádání o místech paměti a politice paměti. Na příkladech českých, německých a francouzských ukazuje, jak středověká minulost ovlivňuje současnost. Podle Grause se minulosti nelze zbavit, ale je třeba se s ní naučit žít a poučit se z ní, neboť nás vždy zasáhne, ať už pozitivně, či negativně.