Jazyk jako fetiš. Texty o Češích a českých Němcích 1880-1948

Jako fetiš, a proto jako specifická heuristická kategorie může fungovat jakákoliv entita. Dokonce i jazyk. Tzv. národní obrození bylo silně lingvocentrické, jazyk se stal předmětem obsedantní péče a zbožšťování. Nejednalo se však o snahu zvelebovat a rozvíjet sebe sama jako svébytnou hodnotu, ale o srovnávání se s jazykem, a proto i národem jiným – s českými Němci. Český politický program byl ve své podstatě programem jazykovým: boj za historická práva Čechů se rovnal boji za jazyková práva češtiny, velká minulost dokládala velkou budoucnost v kontrastu s malou přítomností. Jazyk fungoval pars pro toto – zastupoval národ a následně také stát. U mluvčích vzbuzovaly jazykové otázky silné emoce, rozjitřená společnost jazyk využívala pro národnostní boj. Cílem této edice je demonstrovat stereotypní uvažování o češtině a němčině, vnímání jejich role ve společnosti a rovněž vztah jazyka a státní moci. Obsahuje 85 textů či jejich souborů z let 1880–1948, které byly vytvořeny Čechy i českými Němci, liberály, konzervativci i šovinisty, demokraty, nacisty i komunisty. Snahou bylo vytvořit co nejpestřejší mozaiku uvažování o jazyku z úst a per politiků, právníků, novinářů, umělců i lingvistů, která by provokativně ukázala kontinuitu vnímání jazyka jako fetiše, který zabránil konstruktivnímu česko německému soužití.