Portréty

Mehr zum Buch

Ačkoli byl český fotograf Josef Sudek mírně uzavřený svou povahou a jeho fotografie jsou běžně charakterizovány jako bezlidné (ve prospěch toho, co nazýval "neživým životem objektů"), značná část jeho díla je věnována portrétům. Vlastně začátky Sudkovy práce jsou v portrétování, v jeho snímcích spolužáků z vojenské nemocnice, kde strávil tři roky po první světové válce. (Právě zde mu byla po zranění na bojišti amputována pravá ruka, což mu však nebránilo v používání těžkých, velkoformátových fotoaparátů v budoucnu.) O desetiletí později, po založení Československé fotografické společnosti v roce 1924 a ustavení jeho charakteristického neoromantického zájmu o architektonickou Prahu, se k tomuto žánru vrátil. Během 40. a 50. let Sudek fotografoval blízké přátele, mezi nimiž byl básník a nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert, mnohé malíře a spisovatele, ale také vědce, lékaře, politiky, architekty, herce a další významné veřejné osobnosti v Československu. Portréty, druhý svazek Sudkových shromážděných fotografií, shromažďuje toto dílo. Kromě chronologie Sudkova života obsahuje také úplnou bibliografii a seznam jeho výstav, stejně jako rozhovor s Janem Rezácem, Sudkovým kolegou a odborníkem na jeho práci.