Stěhování duší

Monodrama Josefa Topola, jehož hrdinka prochází bolestnou bilancí vlastního života. Stárnoucí žena se ve svém monologu obrací jednak k někdejšímu milenci, jehož dopisy z emigrace v ní udržují skomírající naději, že se brzy, jednou, odstěhuje za ním do Ameriky, a jednak k nemohoucí sousedce, která se bušením na zeď dožaduje setkání. Magdalena ve své životní rekapitulaci dospívá k bolestnému poznání, že nelze žít do smrti v provizoriu, a přijímá výzvu k jediné příležitosti být člověkem jinému člověku, kterou jí v dané chvíli život nabízí.