Mé zemi

Výbor podává přehled básnické tvorby významného představitele ruské poesie konce 19. a první třetiny 20. stol., který začal svou tvůrčí cestu jako předbojovník dekadence a symbolismu a skončil ji v revolučním táboře jako jeden z prvních sovětských básníků, čelný pracovník četnýchsovětských uměleckých i vědeckých institucí a člen bolševické strany. Verše, jež se dík zdravé podstatě básníkova talentu vymykají téměř od počátku z rámce běžné dekadentské a symbolistické praxe, opěvují slavné postavy ruských i světových dějin, vítají revoluci 1905 i Říjen 1917, vyslovují víru v přetvářející moc lidského poznání a vědění, oslavují fysickou práci, velebí ruský jazyk a vyznávají se z hluboké lásky k rodné zemi. Po Říjnové revoluci, kterou Brjusov přijal a s jejímiž zásadami se ztotožnil bez jakýchkoliv úchylek a výhrad, napsal básně, jimiž nejen vrcholí jeho vlastní básnická tvorba, ale které dodnes patří mezi nejlepší díla sovětské poesie (Soudruhům inteligentům, Jenom Rus, Rusku, Třetí jeseň, Lesní tma a j.). (Podle předml.)