Svaté obrázky. Pražská devoční grafika 18. a 19. století

Svaté obrázky představují specifický pramen poznání náboženského života v Čechách. Drobná devoční grafika umožňuje nejen vhled do postupných proměn náboženských představ věřících vrstev obyvatelstva, ale zachycuje i proměny výtvarného stylu od období vrcholného baroka až po období pozdního klasicismu a biedermeieru. Svaté obrázky představovaly prakticky jediné médium přinášející vizuální a někdy i textovou informaci o vzhledu širokými vrstvami uctívaných kultovních předmětů, milostných soch a obrazů, objektů lidové zbožnosti, spojených se zázraky a boží milostí. Mnohé z nich byly dotýkané s milostným artefaktem, aby tak získaly jeho duchovní a léčivou sílu. Stávaly se součástí výzdoby domácností, byly zakládány do modlitebních knížek a dávány zemřelým do rakví. Publikace seznamuje čtenáře s objekty lidové zbožnosti v barokní Praze – milostnými sochami a obrazy uctívanými v jednotlivých pražských kostelech a poutních kaplích, s jejich historií a vzhledem, jak nám jej představují devoční grafické listy. Na příkladu Jana Pachmayera pak popisuje problematiku výroby a tisku svatých obrázků v Praze po útlumu a znovuoživení náboženského života v průběhu první poloviny 19. století. Zabývá se dále cenzurou svatých obrázků v první polovině 19. století a přináší soupis pražských mědirytců a ocelorytců, tiskařů mědirytin, litografů, knihtiskařů, knihkupců a nakladatelů od sklonku 18. do počátku druhé poloviny 19. století, kteří svou činností zasahovali do výroby svatých obrázků či obchodu s nimi.