Parameter
- 145 Seiten
- 6 Lesestunden
Mehr zum Buch
Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.
Buchkauf
"Divadlo nesmí býti lidu komedií" (Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně), Jiří Zahrádka
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2012
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- "Divadlo nesmí býti lidu komedií" (Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně)
- Sprache
- Tschechisch, Englisch
- Autor*innen
- Jiří Zahrádka
- Verlag
- Moravské zemské muzeum
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Seitenzahl
- 145
- ISBN10
- 8070283858
- ISBN13
- 9788070283851
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Historisches Thema, Wahre Geschichten, Biografien, Geschichte, Theater, Theater & Tanz, Klassische Musik, Leoš Janáček, Nationale Theater Brünn
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.