Mehr zum Buch
V životě existují dvě jistoty: smrt a daně. Smrt, jako stín života, provází lidské myšlení od jeho počátku. Abychom mohli žít, musíme se vyrovnat s nevyhnutelností smrti, což vedlo k různým pokusům o její pochopení, zahrnujícím náboženství a filosofii. Filosofické úvahy o smyslu života nemohou opomenout smrt, často ji vnímají jako pouhý protiklad žití. Novější filosofická antropologie, zejména v první polovině 20. století, přináší nové pohledy na podstatu smrti. Max Scheler, jeho žák Paul Ludwig Landsberg a po druhé světové válce Helmuth Plessner se snažili promyslet zkušenost smrti. Pro Schelera je klíčovým prvkem stárnutí, pro Landsberga ztráta blízkého a pro Plessnera čas. Tito autoři věří, že pochopení smrti by mělo oživit víru v život po smrti, čímž relativizují smrt jako protiklad života. V jejich pohledu se smrt stává součástí univerzálního života, který propojuje vše živé. Tato perspektiva ukazuje, že smrt není výsadou člověka, ale je inherentní všemu živému. Pozice těchto autorů tak naplňuje filosofii jako prostředek útěchy a smíření.
Buchkauf
Smrt ve filosofické antropologii - Max Scheler - Paul Ludwig Landsberg - Helmuth Plessner, Aleš Novák
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Smrt ve filosofické antropologii - Max Scheler - Paul Ludwig Landsberg - Helmuth Plessner
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Aleš Novák
- Verlag
- Togga
- Erscheinungsdatum
- 2024
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 164
- ISBN13
- 9788074763663
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Philosophie
- Beschreibung
- V životě existují dvě jistoty: smrt a daně. Smrt, jako stín života, provází lidské myšlení od jeho počátku. Abychom mohli žít, musíme se vyrovnat s nevyhnutelností smrti, což vedlo k různým pokusům o její pochopení, zahrnujícím náboženství a filosofii. Filosofické úvahy o smyslu života nemohou opomenout smrt, často ji vnímají jako pouhý protiklad žití. Novější filosofická antropologie, zejména v první polovině 20. století, přináší nové pohledy na podstatu smrti. Max Scheler, jeho žák Paul Ludwig Landsberg a po druhé světové válce Helmuth Plessner se snažili promyslet zkušenost smrti. Pro Schelera je klíčovým prvkem stárnutí, pro Landsberga ztráta blízkého a pro Plessnera čas. Tito autoři věří, že pochopení smrti by mělo oživit víru v život po smrti, čímž relativizují smrt jako protiklad života. V jejich pohledu se smrt stává součástí univerzálního života, který propojuje vše živé. Tato perspektiva ukazuje, že smrt není výsadou člověka, ale je inherentní všemu živému. Pozice těchto autorů tak naplňuje filosofii jako prostředek útěchy a smíření.