Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile. Podle návrhu architektů Bohuslava Fuchse (1895–1972) a Josefa Štěpánka (1889–1964) si je nechali v letech 1920-1924 postavit Ellen, Karel a Radomír Plhákovi. Jak u elektrárny, tak u vily se oba umělci - každý přitom jinak - pokusili ztvárnit architektonickými prostředky ovidiovské motivy transformace, proměny. V prvním případě proměnu vodní energie v elektrickou, u vily zase proces předávání životadárné energie čerpané z matky země, která napájí a spíná celou stavbu včetně jejích obyvatel. U obou budov architekti zcela osobitě reagovali na podněty českého kubismu s jeho snahou rozhýbat hmotu, rondokubismu s dekorativními sklony, stejně jako německého expresionismu s jeho dynamickými, skulpturálními či přímo organickými tendencemi. Kniha o vile a elektrárně však také připomíná dramatické osudy členů Plhákovy rodiny ve 20. století.
Buchkauf
Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice, Pavel Zatloukal
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2022
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Pavel Zatloukal
- Verlag
- Arbor vitae
- Erscheinungsdatum
- 2022
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8074671585
- ISBN13
- 9788074671586
- Kategorie
- Architektur & Städtebau
- Beschreibung
- Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile. Podle návrhu architektů Bohuslava Fuchse (1895–1972) a Josefa Štěpánka (1889–1964) si je nechali v letech 1920-1924 postavit Ellen, Karel a Radomír Plhákovi. Jak u elektrárny, tak u vily se oba umělci - každý přitom jinak - pokusili ztvárnit architektonickými prostředky ovidiovské motivy transformace, proměny. V prvním případě proměnu vodní energie v elektrickou, u vily zase proces předávání životadárné energie čerpané z matky země, která napájí a spíná celou stavbu včetně jejích obyvatel. U obou budov architekti zcela osobitě reagovali na podněty českého kubismu s jeho snahou rozhýbat hmotu, rondokubismu s dekorativními sklony, stejně jako německého expresionismu s jeho dynamickými, skulpturálními či přímo organickými tendencemi. Kniha o vile a elektrárně však také připomíná dramatické osudy členů Plhákovy rodiny ve 20. století.