Stupidita : zářný duch nad vodami lidských dějin

Nová kniha Františka Koukolíka se zaměřuje na stupiditu jako klíčový prvek lidského chování, který je často ignorován a znevažován. Stupidita není synonymem hlouposti, nevědomosti nebo omylu; je to projev zhroucení zpětné vazby mezi chováním a prostředím. Představte si, že úspěšně řešíte problém podle určitého návodu, ale jakmile se situace změní, tento návod se stává neúčinným. Přesto pokračujete v jeho používání, což může vést k vážným problémům. Koukolík upozorňuje na to, že jako hierarchicky organizovaný druh jsme zvyklí soutěžit o zdroje, a historicky se válka ukázala jako adaptivní strategie. Nicméně s příchodem jaderných zbraní se tato strategie stala maladaptivní, což mocenské elity ignorují. Stupidita je normálním způsobem, jak lidská mysl vyrovnává informace z fyzického a sociálního prostředí. Elity si jsou vědomy rizik spojených s neomezeným růstem, klimatickou změnou a devastací životního prostředí, ale potlačují zpětnou vazbu, aby udržely svou moc. Na rozdíl od hlouposti, stupidita není opakem inteligence, ale moudrosti. Může být dokonce geniální a v současnosti hrozí, že naše technologicky geniální stupidita povede k našemu zániku. Koukolík se ptá, zda se uvnitř mocenských elit mohou objevit moudřejší skupiny, ale naznačuje, že to bude náročný úkol, neboť stupidita je zakódována v našich genech již od prvních obratlovců.