Parameter
- 80 Seiten
- 3 Lesestunden
Mehr zum Buch
Má smysl vydávat knihu ještě po 36 letech? Autor pro to vidí dva důvody. Je to poslední možnost, aby se dostala ještě k pamětníkům, kteří ji budou moci proměřit svými vlastními zážitky. A potomci pamětníků snad podobně jako kdysi autor lépe poznají a pochopí dobu, v níž žili jejich rodiče a prarodiče... V době počínající normalizace roku 1970 byl autor pověřen, aby předal vyššímu stranickému orgánu archiv stranické skupiny svého pracoviště. Šlo zřejmě o to, aby archiv nemohl být „zneužit kontrarevolucí“ proti soudruhům, kteří „pochopili nutnost“. Autor neodolal a do materiálů zasahujících až do konce padesátých let se začetl a pořídil si z něj výpisky. Pochopil, že tím získává ostré vidění doby, které se pokoušel porozumět. K jejím tragickým stránkám, jak se mu jevily z románů a děl historiků, přibylo procítění ovzduší, z něhož dýchá to, co Pascal soucitně nazýval ubohostí člověka a co nepostrádá rysy svérázného humoru.
Buchkauf
Ve službách lidu, Jan Novotný
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Ve službách lidu
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jan Novotný
- Verlag
- Burian a Tichák
- Erscheinungsdatum
- 2024
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 80
- ISBN10
- 8087274768
- ISBN13
- 9788087274767
- Reihe
- Kuratierte Auswahl
- Knihovna Listů
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Politikwissenschaft, Tschechische Literatur, Politik, Tschechische & slowakische Geschichte, Universität, Kommunismus, Tschechoslowakei
- Beschreibung
- Má smysl vydávat knihu ještě po 36 letech? Autor pro to vidí dva důvody. Je to poslední možnost, aby se dostala ještě k pamětníkům, kteří ji budou moci proměřit svými vlastními zážitky. A potomci pamětníků snad podobně jako kdysi autor lépe poznají a pochopí dobu, v níž žili jejich rodiče a prarodiče... V době počínající normalizace roku 1970 byl autor pověřen, aby předal vyššímu stranickému orgánu archiv stranické skupiny svého pracoviště. Šlo zřejmě o to, aby archiv nemohl být „zneužit kontrarevolucí“ proti soudruhům, kteří „pochopili nutnost“. Autor neodolal a do materiálů zasahujících až do konce padesátých let se začetl a pořídil si z něj výpisky. Pochopil, že tím získává ostré vidění doby, které se pokoušel porozumět. K jejím tragickým stránkám, jak se mu jevily z románů a děl historiků, přibylo procítění ovzduší, z něhož dýchá to, co Pascal soucitně nazýval ubohostí člověka a co nepostrádá rysy svérázného humoru.