Pieseň vďaky Veľkňazovi Kristovi

Mehr zum Buch

Sr. Mária Stanislava Ernstová byla Voršilka Římské unie řádu sv.Voršily (OSU). Díky její věrnosti vedení Ducha Svatého a její poslušnosti svému duchovnímu vůdci, jenž jí nařídil, aby psala o své duchovní cestě, můžeme nahlédnout alespoň trochu do hloubky jejího duchovního života plného víry, lásky a důvěry. Umožňují to rukopisy, které se zachovaly. Jsou to její Deníky, autobiografie s názvem Cestou všeobecného kňažstva a Pieseň vďaky Veľkňazovi Kristovi. Pro její spiritualitu je charakteristická úcta a láska ke Kristu Veleknězi. Vnímá vnuknutí stát se podobnou tomuto vznešenému vzoru neustálou obětí ve spojení s Kristovou obětí. Svoje osobní povolání vidí v modlitbě, oběti, pomocí kněžím, pokračováním v přinášení Kristovy oběti a v apoštolské práci pro spásu duší. Toto vše mohla v těžkých okolnostech, ve kterých žila, uskutečnit jedině s Boží pomocí. Vše jí sloužilo k tomu, aby mohla spojovat své oběti s obětí Krista. Sama to vyjadřuje takto: "Neustálý akt lásky a oběti nejen, že je možný, ale je i nutný, pokud máme žít doopravdy svůj křesťanský život, a zvlášť život zasvěcený." V jejím apoštolském díle modlitby a oběti pokračují Služebníci Ježíšova Velekněžského Srdce (SJVS), kteří se přímo odkazují na sr. Stanislavu, coby duchovní zakladatelku tohoto hnutí.