Hudebně-muzeologické myšlení od 18. století do roku 1945

Monografie podává dějiny hudebně-muzeologického myšlení od 18. století do roku 1945, jak se rozvíjelo ve třech v zásadě nezávislých liniích: první reflektovala muzealizaci hudebnin (hudebních textů a textů o hudbě) a souvisela především s rozvojem hudebního dějepisectví; druhá reflektovala muzealizaci hudebních nástrojů a dodnes úzce souvisí s organologií; třetí, nejméně rozvinutá, se zaměřovala na monografická hudební muzea, tj. především na památníky skladatelů.