...a vítr chytit za pačesy

…A vítr chytit za pačesy vnímám jako básnický deník nebo osobní zpověď člověka citlivého, vnímavého, kterého řada věcí kolem nás sice štve, ale zároveň dokáže vidět „všechny krásy světa“. Líbí se mi písňová forma mnohých básní, zajímavé obrazy, na první pohled prosté, téměř prozaické, ale kolik hloubky a lyriky se za nimi skrývá, volný verš i práce s rýmy a rytmus uplatňující se i v krátkých prózách. Obdivovala jsem krásné sonety a hlavně upřímnost autora. Hned na začátku mě zaujalo Malé hraní s abecedou a mohla bych pokračovat, až bych vyjmenovala většinu básní. A protože jsem autora čtyři roky znala a také jeho spolužačky a spolužáky, musela jsem po přečtení básně Jsi částí mého světa na chvíli knížku odložit. Aleši, pište dál. A Violko, ty hodně kresli a maluj. PhDr. Marta Mrázová