Janáčkova akademie múzických umění v Brně - výběrová řada doktorských prací: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera
Autor*innen
Buchbewertung
Mehr zum Buch
Práce analyzuje dějinnost ve filmech Chrise Markera a Karla Vachka. Teoretický rámec vymezuje tento prostor rozumění na základě Gadamerovy filozofické hermeneutiky a Ricoeurova pojetí mimésis, interpretuje Heideggerovu analýzu časovosti pobytu. Snaží se tak ve vztahu k eseji, jejž předběžně definuje jako procesuální dialog ne-karteziánského myšlení, zhodnotit pojem rozumění a díky němu pojmout dějinnost jako vztahování se pobytu k jeho časovosti. Na tomto základě interpretuje Vachkovu a Markerovu tvorbu a dochází k poznatku, že zatímco Vachkův monologický styl filmový esej ohýbá k pamfletické manifestaci tradičních myšlenkových schémat nejedlovského národního romantismu, Marker se v sebereflexivitě obrací k mechanismu dějinnosti jako takovému a je pro něj nejdůležitější strukturální analýza paměti, vzpomínek a časovosti o sobě.
Buchkauf
Janáčkova akademie múzických umění v Brně - výběrová řada doktorských prací: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera, Jan Motal
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- € 1,99
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Janáčkova akademie múzických umění v Brně - výběrová řada doktorských prací: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jan Motal
- Erscheinungsdatum
- 2013
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 168
- ISBN10
- 8074600386
- ISBN13
- 9788074600388
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Kunst
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Práce analyzuje dějinnost ve filmech Chrise Markera a Karla Vachka. Teoretický rámec vymezuje tento prostor rozumění na základě Gadamerovy filozofické hermeneutiky a Ricoeurova pojetí mimésis, interpretuje Heideggerovu analýzu časovosti pobytu. Snaží se tak ve vztahu k eseji, jejž předběžně definuje jako procesuální dialog ne-karteziánského myšlení, zhodnotit pojem rozumění a díky němu pojmout dějinnost jako vztahování se pobytu k jeho časovosti. Na tomto základě interpretuje Vachkovu a Markerovu tvorbu a dochází k poznatku, že zatímco Vachkův monologický styl filmový esej ohýbá k pamfletické manifestaci tradičních myšlenkových schémat nejedlovského národního romantismu, Marker se v sebereflexivitě obrací k mechanismu dějinnosti jako takovému a je pro něj nejdůležitější strukturální analýza paměti, vzpomínek a časovosti o sobě.