Záchrana státu?
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.
Buchkauf
Záchrana státu?, Vít Hloušek, Lubomír Kopeček
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2012
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Záchrana státu?
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Vít Hloušek, Lubomír Kopeček
- Verlag
- Barrister & Principal
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8087474597
- ISBN13
- 9788087474594
- Kategorie
- Politikwissenschaft
- Beschreibung
- Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.