Mehr zum Buch
Autoři se v poměrně útlé brožurce podrobně věnují mohutnému skalnímu suku u Sloupu, který je všeobecně považován za skalní hrad. Čtenáři se seznámí s historií, vývojem i proměnami tohoto skalního sídla a zejména s nejstaršími středověkými pozůstatky, které zřejmě souvisely s bývalým hradem. Na základě zjištěných skutečností autoři předpokládají, že se nejedná o skalní hrad, ale že většina úprav skalního masivu pochází až z doby stavby poustevny po roce 1690. Před jejím vybudováním zde bylo zřejmě jen několik nevelkých objektů, sloužících jako strážnice a poslední útočiště obyvatelům hradu, který však pravděpodobně nestál přímo na skále, ale jen na jejím úpatí. Text je doplněn několika černobílými fotografiemi a názornými plánky celého skalního sídla.
Buchkauf
Skalní sídlo u Sloupu, František Gabriel, Kamil Podroužek, Pavel Zahradník
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2001
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Skalní sídlo u Sloupu
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- František Gabriel, Kamil Podroužek, Pavel Zahradník
- Verlag
- Unicornis
- Erscheinungsdatum
- 2001
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8086204073
- ISBN13
- 9788086204079
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Karten & Reisen, Wahre Geschichten, Architektur, Architektur & Städtebau, Reiseberichte, Castles, palaces, and religious architecture, Nordböhmen, Ruinen, Českolipsko, Felsenburgen
- Bewertung
- 3,5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Autoři se v poměrně útlé brožurce podrobně věnují mohutnému skalnímu suku u Sloupu, který je všeobecně považován za skalní hrad. Čtenáři se seznámí s historií, vývojem i proměnami tohoto skalního sídla a zejména s nejstaršími středověkými pozůstatky, které zřejmě souvisely s bývalým hradem. Na základě zjištěných skutečností autoři předpokládají, že se nejedná o skalní hrad, ale že většina úprav skalního masivu pochází až z doby stavby poustevny po roce 1690. Před jejím vybudováním zde bylo zřejmě jen několik nevelkých objektů, sloužících jako strážnice a poslední útočiště obyvatelům hradu, který však pravděpodobně nestál přímo na skále, ale jen na jejím úpatí. Text je doplněn několika černobílými fotografiemi a názornými plánky celého skalního sídla.