Mehr zum Buch
Východočeské pohraničí bývá často líčeno jako kraj „přerušené paměti“ a ztracených kořenů. Tato kolektivní monografie však nabízí jiný pohled. Představuje Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovsko i další oblasti jako dynamický prostor, kde se minulost a přítomnost neustále prolínají – jako místo setkávání, výměny i napětí. Zásadním zlomem vývoje byla poválečná depopulace spojená s vysídlením německého obyvatelstva a následným dosídlováním. Znamenal tento proces skutečně přerušení kulturní kontinuity? Autoři knihy ukazují, že odpověď není jednoznačná. I v prostředí hlubokých demografických změn mohou kulturní vzorce přetrvávat, proměňovat se nebo znovu vznikat. Prostřednictvím historických, antropologických i sociologických přístupů publikace sleduje vztah mezi populačními proměnami a kulturním přenosem. Zaměřuje se na paměť krajiny, každodenní život obyvatel, roli institucí i způsoby, jimiž různé skupiny „čtou“ minulost a dávají jí nový význam. Kniha tak překonává zjednodušující obraz pohraničí jako „vykořeněného“ prostoru a ukazuje jej jako mnohovrstevnatý region, v němž se historická zkušenost nestírá, ale znovu interpretuje – a stává se součástí současných identit.
Buchkauf
Kulturní (dis)kontinuity v českém pohraničí: Krajina, paměť a kulturní dědictví, Jan Horský, Lenka Jakoubková Budilová, Tomáš Korbel
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Gebraucht - Sehr gut
- Preis
- € 12,99
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Kulturní (dis)kontinuity v českém pohraničí: Krajina, paměť a kulturní dědictví
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jan Horský, Lenka Jakoubková Budilová, Tomáš Korbel
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 348
- ISBN13
- 9788074657122
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Historisches Thema
- Beschreibung
- Východočeské pohraničí bývá často líčeno jako kraj „přerušené paměti“ a ztracených kořenů. Tato kolektivní monografie však nabízí jiný pohled. Představuje Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovsko i další oblasti jako dynamický prostor, kde se minulost a přítomnost neustále prolínají – jako místo setkávání, výměny i napětí. Zásadním zlomem vývoje byla poválečná depopulace spojená s vysídlením německého obyvatelstva a následným dosídlováním. Znamenal tento proces skutečně přerušení kulturní kontinuity? Autoři knihy ukazují, že odpověď není jednoznačná. I v prostředí hlubokých demografických změn mohou kulturní vzorce přetrvávat, proměňovat se nebo znovu vznikat. Prostřednictvím historických, antropologických i sociologických přístupů publikace sleduje vztah mezi populačními proměnami a kulturním přenosem. Zaměřuje se na paměť krajiny, každodenní život obyvatel, roli institucí i způsoby, jimiž různé skupiny „čtou“ minulost a dávají jí nový význam. Kniha tak překonává zjednodušující obraz pohraničí jako „vykořeněného“ prostoru a ukazuje jej jako mnohovrstevnatý region, v němž se historická zkušenost nestírá, ale znovu interpretuje – a stává se součástí současných identit.


