Nietzsche nebyl blázen, jak o něm lidé tvrdili. Byl naopak geniální. Tato kniha by chtěla ukázat v čem. Nastiňuje několik etap jeho myšlenkového vývoje: konstatování úpadku evropské kultury, kritiku filozofie, náboženství a morálky a konečně přitakání kultuře života. Nietzsche, který proletěl temným nebem devatenáctého století jako kometa, zvěstoval budoucnost filozofie návratem k pravdivým slovům.
Lze žít, aniž bychom si kladli otázky? Filozofové a všichni, kteří touží po životě, odpovídají ne, neboť jakmile jde o to žít hluboce a zodpovědně, nelze nevidět, že žít znamená dát životu smysl. A dát životu smysl znamená oživit smysl jako takový. Tváří v tvář problému života a smrti, smyslu či jednání se tato kniha snaží ukázat, že všechny velké otázky, které si lidstvo klade, se vyjasní, jakmile o nich začneme vážně přemýšlet.
Edice Malá moderní encyklopedie - MME. V 5. stol. př. n. l. se Řecko stalo kolébkou nové kultury. Lidé se přestali opírat výhradně o náboženskou tradici, objevili sílu myšlení a začali mu důvěřovat i při řízení záležitostí obce. Platon podřizoval skutečnost ideám, a založil tím idealismus, Aristoteles podřídil naopak ideje skutečnosti, a dal tím základ realismu. Kniha provede čtenáře základy aristotelovského myšlení.
Mezi smrtí Plótína a narozením Descarta uplynulo více než třináct století, během nichž, a na to se často zapomíná, filosofie nejenže neustrnula, ale dosáhla dokonce významného rozkvětu. Západní svět, který dostal nový impuls v podobě tří monoteistických náboženství, judaismu, křesťanství a islámu, promýšlel možné přístupy k Bibli, Bohu, světu, člověku a nekonečnu. Středověk byl obdobím velikých filosofických syntéz, v nichž se již rýsovaly obrysy nového pohledu na svět, rozvinutého později renesancí: pohledu, z něhož se zrodila modernita, kladoucí důraz na vůli člověka a na jeho schopnost svobodné, tvořivé aktivity. Od Avicenny přes Tomáše Akvinského a Dunse Scota až k Mikulášovi Kusánskému tak můžeme sledovat tento rozmach myšlení a tvůrčího elánu, jemuž vděčíme za svou současnou kulturu a svobodu.
Starověcí filozofové nejsou nejstarší filozofové dějin západního myšlení, ale nejmladší. Tím, že byli první, kdo se pokoušeli žít podle rozumu, který je správným vztahem ke světu a k lidem, byli průkopníky vidění světa, jež nás podnes neustále inspiruje. Toto dílo se obrací ke všem, kdo si přejí pochopit, jak se toto velké dobrodružství ducha zrodilo, jakou roli mohli hrát muži jako Sokrates či Aristoteles, nebo jaký smysl se skrývá ve slovech jako bytí, vývoj nebo logos.
Bonheur. En latin bona hora, " bonne heure ". Tout est dit. Le bonheur est la bonne heure, ce qui vient à point nommé. Ni trop tôt, ni trop tard. Juste comme il faut. Juste quand il faut... Tout le monde aspire au bonheur. Mais qu'est-ce que le bonheur ? Et que faire pour être heureux ? Parce qu'il est porteur d'un idéal profond, le bonheur n'est ni facile ni instantané. C'est pour cela qu'il faut le penser en apprenant à bien écouter les mots qu'il véhicule plaisir, douceur, éternité... Car, comme toutes les grandes choses, le bonheur se prépare. Cet ouvrage inédit est une invitation à s'initier pleinement au bonheur : savoir en saisir toute la profondeur et goûter la saveur qu'il donne à la vie...