Kvetoslav Minarik Bücher

Světlo géniů je zcela původní práce Květoslava Minaříka, která systematicky jako učebnice pojednává v sedmi kapitolách o praktické józe. - Pojem mystiky: Jaké jsou předpoklady úspěchu v mystickém poznání? Proč jsou osobní osudy tak rozdílné? - Karma: zpětný vliv činů, myšlenek a pocitů na vlastní osudy, vysvětlený z psychologického a fyzikálního hlediska. - Mravní předpoklady mystického vývoje. - Soustředění: psychický nástroj jógy. - Soustředění s kvalitami: pokyny jak kvalitativně ovlivnit psychickou přirozenost soustřeďováním, jež se opírá o určité ideje. - Mystické stavy: stigmatizace, křty, znovuzrození, tzv. vnitřní hlas, Práh smrti; co k nim vede, jak je hodnotit. - Proč být jóginem: důvody, které člověka vedou k tomu, aby se jóginem stal.... celý text

Květoslav Minařík vybírá citáty ze všech čtyř evangelií, Skutků apoštolů a některých epištol a doprovází je vysvětlujícími komentáři. Křesťanské učení Nového Zákona interpretuje jako nauku o vědění, moci a osvobození, která člověka vede cestou spásné mravnosti až do úplného ozdravění a nabytí moudrosti. Obhajuje hloubku a velikost přínosu křesťanství, které někteří současní tzv. mystici podceňují ve srovnání s orientálními naukami. Cesta prosté morálky, jak ji ukazuje Nový Zákon, je předepsána každému, kdo chce dospět do světa Veliké mystiky všech dob a směrů. Tato kniha ukazuje jak po této cestě jít.

Filozofické učení mudrce Lao-c' je podle některých pramenů staré přibližně 2,5 tisíce let a bývá pokládáno za málo srozumitelné, avšak autor ho pokládá za mudrce, který popisuje svět a upozorňuje na to, co ho dělá špatným nebo dobrým.

Psychologie skutečnosti je stěžejním dílem, které poskytuje zevrubné informace o různých druzích jóg a integrální józe, vhodné pro evropský kontext. Autor Květoslav Minařík zde zpracovává problematiku duchovního vývoje skrze mravní přepodstatnění, založené na cíleně udržovaných pocitech, na nichž staví meditační, koncentrační a dechová cvičení. První díl se zaměřuje na fyziologické, psychologické a karmické aspekty sjednocení individuálního bytí s absolutnem, přičemž se dotýká otázek prožívání, svobody, karmy a odosobnění. Druhý díl se věnuje speciálním jógám a integrální józe. V předmluvě autor vyzývá čtenáře, aby si uvědomili, že jejich cílem by mělo být šťastné žití, nikoli pouze duchovní vývoj. Jógin by neměl klamat sám sebe a měl by si uvědomit, že jeho existence je podrobena přírodě, a proto se musí snažit osvobodit se od jejího vlivu. Toho dosáhne spíše souborem dobrých pocitů než různými soustředěními. Prostřednictvím pozitivních pocitů se může dostat do světa Brahmy, kde může začít pravou jógu, což je klíčové pro jeho duchovní růst.

Knížka je první z řady duchovních spisů drobnějšího rozsahu, ale s vybroušeným obsahem - odtud její název Drahokamy. Odhaluje metodiku správně prováděné introverze, která vede ke kladnému duchovnímu rozvoji. Motto: Tajné zasvěcení existuje pouze proto, že hledající mají jako měřítko pravdy jen to, co už samiz nají a mohou. Proto se musí podřídit kázni učení. Proto jsem se po celou tu dobu snažil vyhledat i vychovat lidi schopné tajného zasvěcení, aby bylo zachováno tradicí v rámci adekvátní posloupnosti. To nebylo snadné. Výchova, umožňující tajné zasvěcení přenést, se zakládá na dodržování příslušných pravidel ve způsobu života. Nikdy není dovoleno, aby člověk podléhal osobním sklonům k smyslovému vyžívání se; smí jednat pouze v souhlasu s mravnímipří kazy jógy, případně s mravnímip říkazy všech světových náboženství 11 a mystických nauk. Tím se mají čekatelé tajného zasvěcení propracovat k tomu, aby sip ostupně zcela podrobili svou vlastní bytost nebo osobnost především v psychické sféře. Teprve tím totiž vzniká jistota, že tajného zasvěcení nebude zneužito pro uskutečnění osobních cílů zasvěcovaného anik duchovnímu nebo všeobecnému

„Otci jógy" Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra". Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách: Výroky o mystických cvičeních, Krijájóga, O silách, Svoboda. Smysl těchto prastarých aforismů Květoslav Minařík vysvětluje čtenáři dnešní doby na základě vlastního poznání. Jako podklad si vybral překlad ze sanskrtu od německého učence J. W. Hauera, který pokládal za nejsrozumitelnější. Druhé přepracované vydání.

Kniha je rozdělena do kapitol, které obsahují jednotlivé zlomky textů. Zlomek I HLAS TICHA Zlomek II DVĚ STEZKY Zlomek III SEDM BRAN

Druhý díl výběru drobných prací Květoslava Minaříka Drahokamy 2 stejně jako prvý navazuje na jeho nauku, kterou nazval „integrální jóga“, aby ji odlišil od neúplných jógických systémů, s nimiž se v Evropě setkáváme a které často opomíjejí hluboké morální požadavky, takže se mění v bezduchá tělesná cvičení. Jsou zde uvedena především autobiografická sdělení o vlastním jógickém vývoji, po nich následuje několik sdělení, zabývajících se vztahy k různým vědním oborům a filozofickým systémům duchovních nauk, a práce se speciálním zaměřením. Z obsahu: ...Snažil jsem se být radostný tím víc, čím více jsem se zříkal světa. Tím se mi podařilo udělat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách. Komu se podaří udržovat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách, stane se velmi citlivým na prostředí i na jednotlivé lidi. Proto jsem začal poznávat, že nálady jsou ovlivňovány vlnobitím vlivů, které působí na každého jednotlivce. Z toho jsem se poučil, že své duševní stavy musím chránit nejen před nezřetelnými změnami svého vlastního nitra, nýbrž i před zesílenými vlivy prostředí. Když jsem se naučil chránit před ovlivňujícími momenty prostředí, poznal jsem, že stejně jako prostředí ovlivňuje jednotlivce, jednotlivec může ovlivňovat prostředí. Poznal jsem, že nasadí-li někdo proti velmi silnému vlivu prostředí příslušný druh vůlí mocně udržované nálady, projeví se to v přenášení jeho nálady na společnost, v níž se nachází...

Vysvětluje základní pojmy duchovních nauk a jejich vztahy k ostatním vědám. Tematický záběr 1800 hesel je nesmírně široký: styčné body mezi psychologií, fyziologií, neurologií, fyzikou a mystickou praxí; křesťanství, buddhismus a další orientální náboženské i filozofické směry, tibetská mystika a různé evropské filozofie; astrologie. Základní pojmy jógické praxe různých jóg, postupy jejich realizace a problémy, na něž narážejí lidé, snažící se žít podle duchovních mravních zásad, a ještě mnohé jiné. To vše vysvětleno ze zorného úhlu mistra mystiky, praktika, který všechny návody sám vyzkoušel. Pro snazší orientaci je na konci slovníku uveden seznam všech hesel. Vydání první

SEDM TIBETSKÝCH TEXTŮ 1. Růženec skvostných drahokamů 2. Stezka k nirváně: Jóga velkého symbolu 3. Stezka vědění: Jóga šesti nauk (o psychickém teple; o klamném těle; o stavu snu; o čirém světle; o stavu po smrti; o přenosu vědomí) 4. Stezka přenesení: Jóga přenosu vědomí 5. Stezka mystické oběti: Jóga podrobení nižšího já 6. Stezka pateré moudrosti: Jóga dlouhého HÚM 7. Stezka nadsmyslové moudrosti: Jóga prázdnoty Z obsahu: ...Dokud člověk může o svých sklonech, citech atd. rozhodovat, drží v rukou klíče svého vlastního budoucího osudu. Ale je téměř pravidlem, že těchto klíčů užívá nesprávně. Místo aby odmítal podněty vyjadřující se chtěním, přijímá je. ...Mystika není filozofie, ale způsob života. Studovat ji může každý. Zdá se mi, že národy západních kontinentů jsou již dosti karmicky vyspělé, aby mohly uvažovat o karmickém významu psychologických činitelů, které sice samy vzešly z karmických dispozic, ale dál modelují bytost. A tato cesta nekončí, dokud se člověk nezřekne všeho definitivně.