Hana Pavla Taussiga, známého jako autor Chlapec, který přežil pochod smrti, čtenáře přenáší do padesátých let, kdy mladá Hana nastupuje jako doručovatelka ve Státním nakladatelství beletrie. Taussig, jako pamětník, přesně zachycuje atmosféru a události v národních podnicích pod vedením zvláštních šéfů, odhaluje zásady (ne)fungování nakladatelství a celého státního zřízení. Předkládá živou momentku tehdejšího světa plnou dobových hlášek a průpovídek, napsanou lehkým a pestrým jazykem, který osloví i ty, kteří tuto dobu nezažili. Absurdní vyprávění o absurdních časech je lidské, pravdivé a smutné, ale zároveň velmi vtipné, kdy ironii a sarkasmus střídá čistý humor, který čtenáře upřímně rozesměje. Jazykové prostředky souzní s barevnými a plastickými charaktery, a celý příběh má dynamiku. Hanino mládí a optimismus kontrastují s dramatickou situací doby, kdy se musí vyrovnat s nuceným odchodem ze školy a uvězněním otce; její naivita se dostává do sporu s intrikami „kádrovníků“. Hana tak není jen příběhem doby, ale příběhem člověka, v němž se tato doba odráží a mění ho, ať chce, nebo ne.
