Aleš Gerloch Bücher

Publikace je stěžejním výstupem programu rozvoje vědních oblastí Univerzity Karlovy PRVOUK č. P04 Institucionální a normativní proměny práva v evropském a globálním kontextu. Jednotlivé příspěvky nabízí teoreticko-právní, ústavněprávní, mezinárodněprávní a evropské pohledy na problematiku relace soukromého a veřejného v soudobém právu. Navzájem se tematicky pronikají, ovlivňují a ve svém souhrnu dávají vzniknout komplexnímu obrazu zkoumaného jevu. Mezi autory najdeme řadu předních osobností oboru teorie práva, ústavního práva a mezinárodního práva veřejného.

Lisabonská smlouva a její ratifikace jsou předmětem rozsáhlých veřejných, politických i odborných polemik. Proto Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její katedra ústavního práva uspořádala dne 13. února 2009 vědeckou konferenci na téma Relace Lisabonské smlouvy a ústavního pořádku České republiky, na níž probíhala diskuse zejména nad nálezem, ve kterém se Ústavní soud ČR poprvé zabýval kompatibilitou sjednané mezinárodní smlouvy s českým ústavním pořádkem v průběhu její ratifikace. Český Ústavní soud navíc při této své premiéře posuzoval právě Lisabonskou smlouvu, která je svým rozsahem a strukturou (novelizace dvou zakladatelských smluv ES) mezinárodní smlouvou naprosto výjimečnou. Výstupem konference je předkládaná publikace, do níž přispělo téměř třicet jejích účastníků. Mezi nimi nalezneme předsedu Ústavního soudu ČR P. Rychetského, místopředsedu P. Holländera či soudce V. Güttlera. V diskusi dále promluvili děkan pořádající fakulty prof. A. Gerloch, dále prof. J. Filip, prof. K. Klíma, doc. J. Kysela, dr. E. Bárány a další četní představitele právní teorie i praxe.

Autoři analyzují ústavní systém České republiky v jeho normativním kontextu. Zkoumají především postavení a vzájemné vztahy ústavních orgánů, Parlamentu v pojetí neúplného bikameralismu daného postavením Poslanecké sněmovny a Senátu, prezidenta republiky, vlády, ministerstev a správních úřadů a soudů, tvořících soustavu soudnictví a Ústavního soudu, stojícího vně této soustavy. Stranou jejich pozornosti nezůstává ani relace státu a územní samosprávy, jakož i ústavní a zákonné vymezení České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejného ochránce práv a státního zastupitelství. Rozebírají pojem ústavní pořádek České republiky, a to i v jeho relacích k mezinárodnímu právu a právu Evropské unie. Potřebnou pozornost věnují vymezení a ochraně základních práv a svobod včetně relevantní judikatury, zvláště Ústavního soudu. Nechybí ani predikce vývoje ústavního systému po změnách, které přinesla přímá volba prezidenta republiky. Kniha je uvedena kapitolou o ústavním vývoji před vznikem samostatné České republiky.

Právní propedeutika je určena studentům práv jak tradičního univerzálního studijního programu, tak i právních specializací. Může dobře sloužit též uchazečům o studium práva a všem, kdož se o právo zajímají. Má vést čtenáře k osvojení základní právní terminologie, seznámit je se základními instituty ústavněprávní problematiky, přiblížit jim legislativní proces a naučit je základům práce se zákony a s dalšími prameny práva, jakož i je informovat o náplni činnosti v hlavních právnických profesích včetně etiky právnického povolání.

Druhým vydáním Praktika teorie práva navazuje katedra teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy na Seminární praktikum z teorie práva z let 2004 a 2006 a na první vydání Praktika teorie práva z roku 2009. Tato učební pomůcka se nám osvědčila jako nástroj přibližování teoretických základů práva studentům na praktických příkladech, textech právních předpisů a judikátů. Po osmi letech představujeme Praktikum přepracované, reagující na změny i stěžejních právních předpisů (zejména nové kodifikace soukromého práva, účinné od 1. ledna 2014), na vývoj judikatury, na proměny vztahu práva České republiky a práva Evropské unie i na vývoj poznání o teorii práva. Praktikum teorie práva je prostředkem k pochopení a procvičení pojmů a principů ze základních oblastí teorie práva, jako jsou právní normy a prameny práva, systém práva, interpretace a aplikace práva, právní vztahy a subjekty práva, právní odpovědnost, právní stát a působení práva ve společnosti.

Předkládaná učebnice se věnuje obecným pojmům a principům práva. Její předchozí vydání bylo oceněno prestižní cenou nejprodávanější titul 2008. Je určena nejen studentům právnických fakult, ale i dalších vysokých škol s oborově blízkým zaměřením.

V prosinci 2013 uplynulo sto let od narození významného českého právního vědce profesora Viktora Knappa, který působil na Univerzitě Karlově. U příležitosti tohoto výročí uspořádala Právnická fakulta spolu s Ústavem státu a práva mezinárodní vědeckou konferenci, jejíž výstupem je tato kniha. Profesor Knapp byl významným civilistou a ovlivnil obecnou právní teorii a právní filosofii, a to i jako přední evropský právní komparatista. Je považován za zakladatele československé právní informatiky a jeho činnost zasahovala do ústavního a správního práva a dalších oblastí jurisprudence. Je autorem několika set vědeckých a odborných prací, mezi nimiž se nacházejí významné tituly jako Teorie práva (1995) a Problém nacistické právní filosofie (1947). Jeho veřejná činnost zahrnovala dlouholeté vedení Ústavu státu a práva ČSAV a po roce 1989 se stal místopředsedou ČSAV pro společenské vědy. Profesor Knapp svým dílem a činností ovlivnil několik generací právníků v Československu v druhé polovině 20. století.

Kniha vychází u příležitosti životního jubilea prof. Jiřího Boguszaka. Obsahuje dvacet příspěvků věnovaných vybraným právněteoretickým tématům. Autory jednotlivých studií jsou bývalí kolegové a žáci Jiřího Boguszaka z různých generačních vrstev.