Vladimír Zoubek Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Monografie je vstupem do problematiky metodologické postmoderní právně teoretické skepse jak v oblasti právního a neprávního normativního myšlení v globální multikulturní civilizaci, tak i na teritoriu státovědním a konstutucionálním, zvláště v aspektu střetu mezi univerzalismem západního pojetí základních práv a svobod s globální realitou Clash of Civilizations v mikro- i makrostruktuře znaků státu a státnosti. Předmoderní, moderní a postmoderní teoretické a doktrinální interpretace a představy o právu, spravedlnosti, státu a znacích státnosti jsou jádrem temporálního nazírání informační konzervy lidstva (kolektivního právního nadvědomí) i na státoprávní instituty dneška.

Tato publikace je monografickým vstupem nejen do vybraných okruhů právní vědy (právního či neprávního normativního myšlení), ale též do oblastí všeobecné státovědy, konstitucionalismu a právní (a státoprávní) geografie. I když je dominantní přístup ke zpracování učebnice teoreticko-právní (neboť obecná teorie státu a práva, resp. pravověda a státověda, má především propedeutickou funkci pro studium pozitivněprávní předmětů na právnických fakultách), je též respektován požadavek, aby učebnice vyhovovala potřebám výuky na vysokých školách bezpečnostního, policejního či krizového managementu.

Publikace se zabývá nejen lidsko-právnickými konsekvencemi ve středoevropském prostoru, ale i náhledem na možný vývoj civilizačních střetů mezi kulturními okruhy a právními kulturami v předmětné problematice univerzality či multikulturality lidských práv. Je určena pro všechny, kteří s touto problematikou pracují nebo ji studují.

Autoři analyzují ústavní systém České republiky v jeho normativním kontextu. Zkoumají především postavení a vzájemné vztahy ústavních orgánů, Parlamentu v pojetí neúplného bikameralismu daného postavením Poslanecké sněmovny a Senátu, prezidenta republiky, vlády, ministerstev a správních úřadů a soudů, tvořících soustavu soudnictví a Ústavního soudu, stojícího vně této soustavy. Stranou jejich pozornosti nezůstává ani relace státu a územní samosprávy, jakož i ústavní a zákonné vymezení České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejného ochránce práv a státního zastupitelství. Rozebírají pojem ústavní pořádek České republiky, a to i v jeho relacích k mezinárodnímu právu a právu Evropské unie. Potřebnou pozornost věnují vymezení a ochraně základních práv a svobod včetně relevantní judikatury, zvláště Ústavního soudu. Nechybí ani predikce vývoje ústavního systému po změnách, které přinesla přímá volba prezidenta republiky. Kniha je uvedena kapitolou o ústavním vývoji před vznikem samostatné České republiky.