Jan Filip Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Předložený učební text je určen studentům a posluchačům jednotlivých studijních oborů bakalářského kombinovaného studia vyučovaných na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Studijní pomůcka vychází ve druhém vydání, ve kterém autoři jednotlivých částí své texty aktualizovali a doplnili; nejpatrnější je rozšíření probírané látky v kapitole jedenáct, ve které je věnována ucelená pozornost Evropské unii z pohledu státovědy a postavení členského státu v kontextu Lisabonské smlouvy.

Ústavní právo jako základní právní odvětví systému práva ČR určuje závazná pravidla vztahů státu a jednotlivce, vyjmenuje nositele státní moci, její organizaci, úkoly, cíle a pravidla jednání a vytváří ústavní rámec celého právního řádu. Čtvrté vydání je doplněno o změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika ústavních zákonů a dalších zákonů, které se dotýkají zde probírané látky (např. státní občanství, zákon o Ústavním soudu, přímá volba prezidenta, nový občanský zákoník a změny s tím související) a posuny v judikatuře Ústavního soudu.

Základní analýza a výklad hlavních institutů ústavního práva České republiky v podobě monografického zpracování s bohatým poznámkovým aparátem

Učebnice Státověda je určena primárně pro výuku na právnických fakultách v magisterském studiu, přičemž její koncepce je tomuto cíli podřízena. Kniha usiluje o širší základ státovědného poznávání, který je užitečný pro studium nejen veřejného práva, ale také mezinárodních vztahů, politologie, sociologie a dalších oblastí sociálních studií. Je určena i širší veřejnosti, která se zajímá o problematiku státu, organizaci, formy demokracie a vládnutí, samosprávu a postavení jednotlivce v moderním státě, včetně územní organizace a role Evropské unie jako nadnárodního útvaru. Publikace reaguje na nedávný rozvoj studijních možností a přináší monografické zpracování témat, která reflektují významné změny v pojetí státovědy a rozšiřují její předmět. Moderní státnost, formující se jako národní stát se zaměřením na suverenitu, prochází změnami, které vedou k tomu, že státověda zahrnuje také členské státy mezinárodních organizací. Tyto tendence se odrážejí v tradičním pojetí státovědy jako vědního oboru.

Vedle zobecňujícího výkladu činnosti Ústavního soudu z hlediska jeho postavení v soustavě státních orgánů ČR, především z hlediska procesněprávních aspektů jeho činnosti, druhé vydání komentáře k zákonu o Ústavním soudu zachycuje právní stav k 30. 6. 2007 a zapracovává novou judikaturu Ústavního soudu v procesních otázkách. Komentář přihlíží též k novému stavu literatury v této oblasti od roku 2001. Přináší podrobný výklad organizace Ústavního soudu, která může mít vliv na jeho rozhodování, zpracovává jednotlivé procesní otázky, včetně nové úpravy rozhodování ve věcech preventivní kontroly mezinárodních smluv a referenda. Komentář je určen zejména soudcům, advokátům, státním zástupcům, notářům, studentům právnických fakult a další zainteresované veřejnosti

Komentář je první rozsáhlou prací, která byla vydána k problematice ústavního soudnictví ČR. Snahou autorů bylo zobecnit činnost Ústavního soudu z hlediska jeho postavení v soustavě státních orgánů ČR a především z hlediska procesněprávních aspektů jeho činnosti. Při výkladu ustanovení využívají autoři jak rozhodnutí publikovaná ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, tak značné množství nepublikovaných usnesení Ústavního soudu, která mají rovněž velký význam pro odbornou veřejnost a jsou jinak zpravidla neznámá. schovat popis