Petr Patočka Bücher

Snové symboly individuačního procesu. Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Po „Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie“ následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: „Snové symboly individuačního procesu“; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Knížka o Matcha Tea obsahuje téměř 100 stran informací o zeleném pokladu jménem matcha. První část se věnuje historii čaje matcha, jeho zpracování, benefitům i o historii firmy Kyosun, s.r.o. Druhou část knihy tvoří oblíbené recepty, které od této chvíle můžete mít přímo ve své kuchyni.

"C.G. Jung's Psychologie ist heute von grosser Aktualität : Sein Ziel war es, eine Psychologie und Psychotherapie zu entwickeln, die den ganzen Menschen in den Blick nimmt, und so beschäftigte er sich vor allem mit den unbewussten, nicht-rationalen und transpersonalen Aspekten der Psyche. Sein besonderes Verdienst ist die Erforschung der Tiefendimensionen der Seele, die über das persönliche Unbewusste hinausreichen : die sogenannten Archetypen."--Publisher's website.

Podtitul: O čem vypovídají sny umírajících Autorka studuje v knize Sen a smrt v jedenácti kapitolách sny umírajících na pozadí egyptských sakrálních a alchymistických textů ve spojitosti se symbolikou archetypních obrazů ve snech.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření.

Tato přelomová a dnes již klasická kniha zkoumá Velkou matku jako prvotní obraz lidské psychiky. Renomovaný analytický psycholog Erich Neumann zde čerpá z rituálů, mytologie, umění a záznamů snů a fantazií, aby prozkoumal, jak byl tento archetyp navenek vyjádřen v mnoha kulturách a obdobích od pravěku. Ukazuje, jak byla žena reprezentována jako bohyně, monstrum, brána, strom, měsíc, slunce, loď a každé zvíře od hadů po ptáky. Neumann vnímá univerzální zkušenost matky jako vyživující i děsivou; zakořeněnou v dialektickém vztahu rostoucího vědomí, symbolizovaného dítětem, k nevědomí a neznámu, symbolizovaného Velkou matkou.

Představy spásy v alchymii Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.

Writing in a clear and readable style, two leading women of the Jungian school of psychology present this legend as a living myth that is profoundly relevant to modern life. 17 illustrations.

1.vydání. I-t'ing je pravděpodobně jednou z nejstarších knih Číny. Sinolog Richard Wilhelm, žijící v minulém století, tuto bohatou pokladnici staré čínské moudrosti během svého pobytu na Tchaj-wanu po čínské revoluci prostudoval a svým dnes již klasickým překladem ji zpřístupnil evropským čtenářům. Od té doby tato životní moudrost oslovuje nové a nové čtenáře. Jako orákulum, divinační techniku, lze I-t'ing využít k dotazování se, jak jednat v konkrétních životních situacích. Odpovědi obrazného rázu pak pomáhají porozumět současné situaci i směru, kterým se může budoucnost člověka ubírat. V tomto pojetí je I-t'ing úzce spjat s myšlenkou synchronicity, jak ji představila jungovská analytická psychologie.

Autor v této knize vytváří literární obraz otce formou mozaiky elegantních esejů, využívajících jeho hluboké znalosti kulturních dějin a analýzy historických obrazů otce. Čtenáře zavádí do říše savců, kde samci soupeří o samice, přičemž biologické otcovství se stává skutečným otcovstvím až s volním aktem "adopce". Otcovství, na rozdíl od instinktivního mateřství, je projevem záměru a vůle, a souvisí s rodinou a civilizací. Střet biologického a kulturního momentu v muži-otci se projevuje v paradoxu otce, který by měl být laskavý k rodině, ale vítězný vůči společnosti. Muž se v dospívání může vydat buď cestou regresivní mužské hordy, nebo k otcovství, které znamená zodpovědnost. Zoja sleduje historii otce v západním světě, od pravěku po současnost, a analyzuje hodnoty a tradice spojené s otcem v kontextu rychlých změn. Zkoumá propast mezi generacemi a vliv tržních pravidel na duchovnost a hierarchii otce. Moderní otec se stává uzavřeným a mlčenlivým, přičemž tráví málo času s rodinou. Zoja konstatuje, že otec se ztrácí, a apeluje na nezbytnost hledání otce, což je důležité téma v evropské kultuře. Jeho přístup je psychologický a komplexní, odhalující psychologická fakta jako cenná sdělení pro duši. Kniha, oceněná italskou literární cenou a americkou Gradiva Award, má co říci každému, kdo se zajímá o psychologické pozadí dnešní doby, historii západu a postavu otce.