Tomáš Bednařík Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Byla či nebyla Alžběta Báthoryová nelítostná bestie toužící po krvi? Její příběh věky získal nános hororu. V dobových i později zpracovaných příbězích je líčena jako sám ďábel s tváří anděla. O jejím krutém týrání služek svědčí řada autentických výpovědí, jsou však pravdivé? Nebo jsou výsledkem jiného výslechu pomocí práva útrpného? Tomáš Bednařík se pokusil dostupné materiály shromáždit a prostudovat a předkládá vám svou výpověď o ženě, jejíž pověst kruté násilnice přetrvala věky. Na otázku viny či neviny paní z Čachtic si pak můžete odpovědět sami. Naše knížka vám rozhodování usnadní.

Kniha přináší možnost nahlédnout do dějin regionu Rakovnicka. Kromě samotného města se zde objevují i přilehlá sídla s unikátní historií jako je například Křivoklát, Jesenice a některé další.

Pravda, vyvěrající z hlubin minulosti díky dochovaným archivním pramenům, je však prostá. Obnažuje kořeny zla a ukazuje, kam až může vést beztrestné zneužívání moci. Je nemilosrdnou obžalobou tehdejších poměrů. Čachtické (a na ně navazující sárvárské, keresztúrské, bytčanské ad.) události z let l575 - l6l4 vzbudily nemalou pozornost historiků i beletristů. V různých verzích se objevovaly na stránkách odborných i populárních děl v mnoha evropských zemích. Zpracovány seriózně, střízlivě, ale i s nádechem romantismu a senzačnosti.Kniha je napínavou a velmi čtivou historickou rekonstrukcí dramatických událostí, které se odehrály v Uhrách na přelomu l6. a l7. století v souvislosti se zločiny hraběnky Alžběty Báthoryové.

Zpracování sto třiceti pověstí, legend a příběhů ze zhruba třiceti obcí Novostrašecka, kterého se ujal regionální publicista Tomáš Bednařík. Text doplnila patnácti ilustracemi Miluše Hrabětová.

Další kniha oblíbené edice dobových pohlednic postihuje turisty i vodáky oblíbenou a především přírodovědně bohatou oblast středních Čech. Pečlivě vybraný soubor téměř tří set dopisnic zvláště z let 1900–1930, který je v mnohém objevný i pro místní obyvatele, prochází krajem křivoklátských hvozdů s hradem Křivoklátem, podél toku v údolí Berounky – zamilovanými místy spisovatele Oty Pavla, zahrnuty jsou skutečné perly Českého krasu, jako Karlštejn, Koněpruské jeskyně, Svatý Jan pod Skalou či historické město Beroun.

V rozbouřené fantazii přerostl příběh čachtické paní Alžběty Báthoryové postupem věků ve středověký horor. Pravda, vyvěrající z hlubin minulosti díky dochovaným archivním pramenům, je však prostá. Obnažuje kořeny zla a ukazuje, kam až může vést beztrestné zneužívání moci. Je nemilosrdnou obžalobou tehdejších poměrů. Čachtické (a na ně navazující sárvárské, kereztúrské, bytčanské ad.) události z let 15175 - 1614 vzbudily nemalou pozornost historiků i beletristů. V různých verzích se objevovaly na stránkách odborných i populárních děl v mnoha evropských zemích. Zpracovány seriózně, střízlivě, ale i s nádechem romantismu a senzačnosti. Cílem následujících řádek je pokus o pravdivé zobrazení osudů Alžběty Báthoryové a dalších aktérů dramatických událostí, které se odehrály v Uhrách na přelomu 16. a 17. století.... celý text