Hana Fořtová Bücher

Kniha Pojednání o toleranci, kterou napsal Jean Arouet de Voltaire jako jedno ze svých nejznámějších děl, se řadí k vrcholným dílům evropského osvícenství druhé půle 18. století. Voltaire napsal toto své pojednání na pozadí konkrétního projevu náboženské nesnášenlivosti, jakým byla justiční vražda francouzského hugenota Jeana Calase, k níž došlo ve městě Toulouse roku 1762. Voltaire využil tohoto smutného případu, aby v souvislosti se záležitostí Jeana Calase, nespravedlivě odsouzeného a hrůzně umučeného, a s mnoha podobnými případy náboženského pronásledování, podnikl na svou dobu pozoruhodné historické a filosofické zdůvodnění přednosti náboženské tolerance před jejím opakem v dějinách a ve své současnosti. Voltairova kniha, ústící ve vášnivou obhajobu tolerance a svobody vyznání, zaznamenala hned v době svého vydání veliký úspěch a měla celoevropský ohlas. Patří nepochybně mezi ta díla evropského osvícenství, jež měla praktický dopad. Její morální étos není jistě zanedbatelný ani dnes, v době jiných projevů nesnášenlivosti, než jakým čelil Voltaire a jeho současníci, zůstává ovšem rovněž pozoruhodným svědectvím o osobnosti, odvaze, publicistické schopnosti a intelektuálním rozměru svého autora.

Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi (1755) tvoří spolu se Společenskou smlouvou (1762) jádro Rousseauovy politické teorie, která zásadním způsobem ovlivnila novověké politické myšlení a revoluce 18. století. Toto vydání přináší první úplný překlad Rozpravy o nerovnosti (včetně dosud česky neotištěných doprovodných textů) a po více než sedmdesáti letech i nový překlad Společenské smlouvy. Oba texty doplňuje bohatý komentář, který spisy zasazuje jak do kontextu autorova života a díla, tak do soudobého historického a politického kontextu, čímž umožňuje lépe pochopit originalitu Rousseauova myšlení a jeho význam pro současnost.

Podtitul: Příběh člověka v proměnách doby. Umývač výloh a arcibiskup je původní název knihy o kardinálu Miloslavu Vlkovi která byla původně vydána ve francouzštině v roce 1994. Vznikla na základě velké přednášky v Miláně pro tamní kněze a rozhovorů arcibiskupa Miloslava Vlka s autorem - redaktorem pařížského nakladatelství Nouvelle Cité. Obohacením české verze knihy je závěrečný obsáhlý rozhovor, v němž se Miloslav Vlk ohlíží za obdobím svého působení v pozici pražského arcibiskupa, některé dobové fotografie, které dokreslují dobu, která už může být zejména pro mladou generaci jen obtížně pochopitelná.

První český překlad významného díla politické filosofie v zrcadlovém česko-latinském vydání. Cicero se v tomto dialogu inspirovaném Platónovou Politeiou zabývá vztahem politické teorie a praxe. V prvních dvou knihách podává výklad smíšeného zřízení, ve druhých dvou se zabývá významem spravedlnosti pro stát, v poslední, šesté knize nás seznamuje se Scipionovým snem. Přeložil J. Janoušek, poznámkami opatřili A. Havlíček a H. Dohnálková.

Významný český šlechtic a politik Lev Thun (1811-1888), pozdější dlouholetý rakouský ministr kultury a vyučování, udržoval s většími či menšími přestávkami přes dvacet let korespondenci s Alexisem de Tocqueville (1805-1859), největším francouzským politickým myslitelem 19. století. Námětem dopisů je nejen nástup demokracie v moderním světě, ale též tehdy tolik diskutovaná otázka reformy vězeňství, v níž se oba autoři významně angažovali, a v neposlední řadě i Thunova začínající politická kariéra.