Sborník statí věnovaný in memoriam významnému českému historikovi Janu Havránkovi. přání a zašlete jej svým známým. Přidat do přečtených knih » Máte již přečtenou danou knihu? Zařaďte si jí do knihovny a najděte podobné.
První díl Dějin Univerzity Karlovy v Praze je rozdělen do dvou částí. První pojednává o vzniku univerzity a dějinách Karlovy univerzity do husitských bouří.
Sborník prací k uctění 400. výročí narození Učitele národů. Sborník je rozdělen do dvou částí, z nichž v prvé jde o určení vztahu Komenský - česká a světová kultura, a ve druhé jsou shromážděny již speciální komeniologické příspěvky. Výtvarná část dokumentuje, na reprodukcích výtvarných děl posledních dvou století, měnící se zájem o osobnost Jana Amose. I. část: Komenský a česká a světová kultura 1. Historické a kulturní předpoklady 2. Pojetí světa v díle Jana Amose Komenského 3. Recepce duchovního dědictví Komenského v 18. - 20. století 4. Obraz Komenského v české literatuře, divadle a filmu 5. Komenský a světová literatura II. část: Tradice pedagogické komeniologie ----- ISBN: 382-061-89 (uvedeno v knize, str. 423) ISBN: 80-7184-0012
Sborník příspěvků různých autorů mapuje vývoj vzdělanosti a školství v Českých zemích od středověku do 19. století.
Úvodní studii napsal Michal Svatoš. Texty vybrali a uspořádali Michal & Martin Svatošovi. Životopisné události jsou popsány v chronologické tabulce v příloze, v textu řada ukázek z jeho díla, dopisy, komentáře, obsáhlá korespondence.
Erazmus Rotterdamský neváhal vysloviť ostré kritické poznámky na adresu vládnucich dynastií, šľachty a vysokej cirkevnej hierarchie. Je žiarivou postavou obdobia veľkých objavov a smelých moreplavcov, prevratne rozširujúcimi obzor človeka. Je stelesnením človeka nového typu, pričom prekračuje hranicu medzi stredovekom a novovekom. Jeho tvorbu charakterizuje hlad po poznaní. Jeho najznámejšie dielo Chvála bláznivosti sa zrodilo v šťastnom období na vrchole autorových tvorivých síl. Autor sa predstavuje ako učenec s rozsiahlymi vedomosťami a ostrý kritik. Na kritické šľahy, ktoré vrhá do tváre súčasníkov, nevyslovuje osobne, ale kladie ich do úst Bláznivosti, ktorej sa i v čase krutej inkvizície všetko prepáči. Neľútostne útočí na všetky stavy - defilujú tu šľachtici, cirkevní hodnostári, scholastici, filozofi, spisovatelia, ale neujdú jej ani neresti pospolitého ľudu. Táto satira je zároveň akási skrytá spoveď Erazma, avšak ostražito kontrolovaná chladným rozumom.
