Stanislav Segert Bücher

In 1929, the first cuneiform tablet, inscribed with previously unknown signs, was found during archeological excavations at Ras Shamra (ancient Ugarit) in northern Syria. Since then a special discipline, sometimes called Ugaritology, has arisen. This title deals with the grammar standardaization forms of Ugaritic Language.

Práce předního odborníka na biblické a židovské dějiny popisuje historii, kulturu a náboženství Židů ve starověku, nejen na území bývalé Palestiny.

Materiál, z něhož je Píseň složena, prosévali vypravěči během tisíců let velmi důkladně a tolikrát, až v sítu zůstaly ty nejzářivější rubíny, safíry, diamanty… Jsem šafrán šáronský, jsem lilie kvetoucí v údolí. Jak krásná jsi, má milá, jak krásná jsi, tvé oči třpytí se jak holoubci. Jak karmínová šňůrka jsou tvé rty a ústa tvá jsou spanilá, tvá skráň je prasklý granátový plod ve stínu závoje. Jsi krásná, milá má, jak Tirsa a jako Jerúšalém půvabná, hrozná jak Hvězda války. … vybuchující do žhavých metafor, plné naléhavé krásy a vydechující exotické vůně, jež pak prosákly vší milostnou poezií, hudbou, sochami a obrazy. Jestliže Píseň písní, podle hebrejštiny vrcholnou, nejkrásnější píseň – a nejromantičtější – opravdu napsal král Šalamoun a založil ji na tom, co mu bylo blízké, uhrane nás dokonalost vcítění, s níž zachytil pocity a myšlenky překrásné, skromné Šulamít, vždyť růže a lilie jsou tam nejobyčejnější divoce rostoucí květiny. Ona se znenáhla rozmluví jako z opojného snu v toužebných představách a vzpomínkách, jež jsou tak živé a nabité citem, že vidí svého muže před sebou, třebaže už dříve musel jít. Mladý pár se s rozkoší ztotožní s božskou Šulamít a jejím nádherným pastýřem. Vítězství lásky vedené srdcem nad nenasytným hromaděním hmoty vytváří vždy ohromující příběh, když je líčeno vášnivě a smyslně.

První české vydání reprezentativního výboru ze svitků od Mrtvého moře. Tato edice tzv. kumránských rukopisů obsahuje 2000 let staré texty židovského společenství, které byly nalezeny ve čtyřicátých letech minulého století v jeskyních u Mrtvého moře. Českému čtenáři se tak poprvé dostává do rukou překlad těchto textů, jež umožňují vhled do judaismu v období do pádu Druhého jeruzalémského chrámu (70 n. l.), tj. do doby, která měla rozhodující vliv pro vznik křesťanství. Kniha obsahuje dva rozsáhlé úvody S. Segerta a J. Duška a desítky originálních kumránských textů s jejich překlady do českého jazyka. K nejdůležitějším textům patří nepochybně ty, jež se přímo týkají kumránského způsobu života, jako např. Řád Jednoty, Řád sboru, Damašský spis, Válečný řád, ale např. i záhadný Měděný svitek. Výběr zahrnuje řády, nařízení, výklady a parafráze biblických knih, poetické a liturgické texty a další literaturu.

Osobnost a tvorba židovského a římského historika Josefa Flavia je českému čtenářstvu dobře známa, a to jak jeho dílem Válkou židovskou, tak i románovým zpracováním jeho života od Liona Feuchtwangera. Tento svazek se zaměřuje na dvě menší práce, které, ačkoliv se liší obsahem a literárním časem, společně vypovídají o vzrušené době, kterou Josef prožíval. Drobný spis O starobylosti Židů představuje první historickou polemiku proti římské nadvládě a reaguje na projevy nenávisti vůči Židům v dobové literatuře. Josef adresoval tento spis svému současníkovi Apiónovi z Alexandrie, známému svým antijudaismem, a hájil židovský národ z pohledu jeho starobylého původu, náboženství, zákonodárství a mravů, přičemž demonstroval přednosti židovské kultury. Další historický spis, Můj život, je první dochovanou antickou autobiografií, v níž Josef popisuje své mládí a obhajuje se proti obvinění Jústa z Tiberiady, že zradil své krajany během protiřímského povstání v Galileji. V obou textech zaznamenal množství historicky cenných informací o své době a dějinách židovského národa.

Kniha Job je jednou z hebrejských biblických knih přejatých křesťany a zařazených do Starého zákona a je obecně považována za jednu z nejtěžších, je těžko odhadovat jakými osudy a proměnami prošla v průběhu věků, než byla upravena v nám dostupný tvar. Toto vydání přeložili a přebásnili Vilém Závada a Stanislav Segert a tak se před námi rozvíjí příběh Jóba, vedoucího svou při s lidmi i Bohem, příběh, který je nadčasový.

Překlad Šalamounovy Písně písní, kterou J. Seifert přebásnil za jazykové spolupráce St. Segerta.

Do souboru pěti svátečních svitků je pojato pět děl staré hebrejské literatury, obsahově, slohově i formálně odlišných. V Písni písní jsou shrnuty starobylé hebrejské písně svatební, kniha Rút je prosté vyprávění o oddanosti opuštěné ženy. Žalozpěvy vyjadřují lítost nad zkázouměsta Jeruzaléma a jeho chrámu, kniha Kóhelet (Kazatel) přináší úvahy o pomíjejícnosti člověka, kniha Ester podává vzrušený děj odehrávající se na perském královském dvoře. Každý svitek je doprovázen úvodem, v němž jsou stručně probrány otázky týkající se jeho formy, vzniku, liturgického užití i osudu textu.

Pozoruhodně dovede autor, vynikající znalec svého oboru, vyprávět historii objevů starých rukopisů u Mrtvého moře. A stejně zajímavě shrnuje i dějiny lidu, jehož život a myšlení nalezené rukopisy dokumentují. Nejvíce si hledí osudu esejců jakožto nositelů jednoho výrazného židovskéhonáboženského směru. Sdělení o nejnovějších výdobytcích světového bádání i srovnávání nálezů je dobře stmeleno s historiografickým průřezem raného vývoje židovského národa. Celek je velmi zdařilým populárně vědeckým dílem.