Karel Berka Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

این کتاب به‌طور اصلی برای افرادی که هیچ‌گونه تحصیلات یا زمینه‌ای در فلسفه ندارند، طراحی شده است. با این حال، از همان ابتدا به‌عنوان متن آموزشی در بسیاری از دانشگاه‌ها در سراسر جهان مورد استفاده قرار گرفته است، زیرا به اعتقاد دانشجویان و استادان، این اثر بهترین و ساده‌ترین مقدمه‌ای بر فلسفه است. این کتاب به بررسی مفاهیم کلیدی فلسفی و نظریه‌های مختلف می‌پردازد و سعی دارد تا خواننده را با مباحث اصلی فلسفه آشنا کند. همچنین، به تحلیل و تفسیر ایده‌های بزرگ فلسفی و تأثیر آن‌ها بر تفکر انسانی می‌پردازد. این اثر به‌خوبی توانسته است نیازهای آموزشی را برآورده کند و به عنوان منبعی معتبر در حوزه فلسفه شناخته شود.

Unter Rückgriff auf die klassische Vertragstheorie von Locke, Rousseau, vor allem aber Kant, und mit Hilfe eines in den modernen Wissenschaften zunehmend bedeutsamen Denk- und Sprachrahmens, dem der Entscheidungs- und Spieltheorie, entwickelt Rawls zwei Prinzipien der Gerechtigkeit und wendet sie dann auf die Grundinstitutionen moderner Gesellschaften an. Dabei geht es (u. a. auch) um das politisch aktuelle Problem, ob und unter welchen Bedingungen man auch einer demokratisch gewählten Regierung Widerstand leisten dürfe.

Populárně vědecká práce, která představuje úvod do moderní formální logiky, se omezuje pouze na základní oblasti logiky, její pojmy, pravidla a zákony. Uvádí krátký historický nástin logiky, zabývá se výrokovou a predikátovou logikou, odvozováním, axiomatizací, základy teorie množin,přirozenou dedukcí a aplikací logiky v teorii rozhodování, v metodologii empirických věd a v teorii automatů.

Medailón přibližuje osobnost, životní osudy a vědecký přínos významného osvícenského matematika, filozofa a sociálního myslitele. Sleduje výchovné a osvětové působení Bolzanovo na pražské univerzitě, seznamuje s jeho sociálně - kritickými názory, ukazuje Bolzanův vliv na proces národního obrození a na celou vědu a kulturu 19. století

Cílem vyučování logice je pěstovat především návyk kontrolovat správnost úsudků (podvědomě si klást otázku: "Je to správný úsudek? Vyplývá závěr z předpokladů?") a dále návyk objasňovat si význam výrazů (podvědomě se ptát: "Má tento výraz přesný význam? Co - přesně vzato -znamená?") /začátek předmluvy/

Es liegt keine ausführliche Beschreibung für "Logik-Texte" vor.

Výběr sest. a redig. Karel Berka a Ladislav Tondl. Z anglických a jiných originálů přel. kol. Obsah: [I. Logické a metodologické základy modelování] A.A. Zinověv, I.I. Revzin: Logický model jako prostředek vědeckého bádání; A. Tarski: O pojmu logického vyplývání; J.G. Kemeny: Modelylogických systémů; G. Frey: Symbolické a ikonické modely; R.C. Lewontin: Modely, matematika a metafory. [II. Metodologické modely] C.G. Hempel: Deduktivně nomologické a statistické vysvětlení; M. Brodbecková: Modely, význam a teorie; P. Suppes: Srovnání významu a použití modelu v matematice a v empirických vědách; P. Suppes: Modely dat. [III. Modely v empirických vědách] L. Apostel: O formálním studiu modelů v neformálních vědách; A. Grzegorczyk: Aplikace logické metody vymezení formální oblasti úvah ve vědě, technice a ekonomii; R.B. Braithwaite: Modely v empirických vědách.

Do teorie kybernetiky zavádí kniha nový princip, jehož přesná formulace by vyžadovala použití metod matematické teorie množin. Nazývá ho principem vnějšího doplnění a jeho úlohu vidí v možnostech odstranit nesnáze plynoucí zneúplnosti jazyka používajícího nerozhodnutelných výroků. Tak je tomu i u neúplného "jazyka řízení" když popisuje průmyslovou realitu. Kybernetický pohled na řízení vede autora k problému kybernetické továrny pojímané jako modelživého organismu. Její kybernetické stroje jsou modely izomorfní s určitou částí mozku. Doslov napsal Oldřich Kýn.

Dílo pojednává o životě Aristotela ze Stageiry, který byl filosofem vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd.

Aristotelova koncepce vědy si uchovala platnost až do pol. 19. stol., kdy ji upřesnily objevy a poučky neeuklidovské geometrie, teorie množin a moderní formální logiky. První kniha Druhých analytik vytvářela metodologii deduktivní výstavby každé vědy, druhá definici a učení o čtyřech příčinách. Neomezily se tedy na aplikaci sylogistiky v oblasti vědy. Charakterizují vědu, důkazové řetězce, předpoklady vědeckého důkazu a obecné i specifické axiómy.

Aristotelova koncepce vědy si uchovala platnost až do pol. 19. stol., kdy ji upřesnily objevy a poučky neeuklidovské geometrie, teorie množin a moderní formální logiky. První kniha Druhých analytik vytvářela metodologii deduktivní výstavby každé vědy, druhá definici a učení o čtyřech příčinách. Neomezily se tedy na aplikaci sylogistiky v oblasti vědy. Charakterizují vědu, důkazové řetězce, předpoklady vědeckého důkazu a obecné i specifické axiómy.

Kniha anglického neurologa a psychiatra uvádí do problematiky nové vědecké disciplíny o obecných zákonitostech procesů řízení a procesů přenosu, zpracování a zachování informací, od výkladu základních pojmů až k otázkám zpětné vazby, stability, regulace, ultrastability, informace, kódování, šumu atd. Matematika je omezena na elementární algebru.

Centrálním tématem "O vyjadřování" je logos apofantikos. Ten je řečí, která je způsobilá buď k pravdě (aléthes) nebo nepravdě (pseudos). Ovšem ne každá řeč, jež nese význam (logos sémantikos), je kompetentní k pravdě a nepravdě. Apofantický logos se tak ukazuje být výlučným místempravdy. Nejenže však v tomto pojetí traduje apofantický logos napříč dějinami logiky a západního myšlení vůbec, navíc se právě v tomto pojetí stává předmětem kritiky. Byl to pak především Heidegger, kdo se pokusil ukázat, že logos apofantikos není výlučně místem pravdy, ale že je to povaha pravdy, která apofantický logos umožňuje. V "Peri herméneiás" vypracovaný charakter a struktura apofantického logu je tak předmětem živého filosofického zájmu dodnes.