Jan Larisch Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Kniha o životě rodáka z Rybí (okres Nový Jičín), kněze působícího v Brně-Husovicích, který se stal obětí komunistického režimu.

Kniha o životě rodáka z Ruprechtova (okres Vyškov), kněze působícího na Opavsku a v Kroměříži, který byl zavražděn v německém koncentračním táboře Osvětim.

Eine lokale Sonde, die wie ein Fokus wirkt, darin sich die zeitgeschichtliche Entwicklung und all die Bedrängnisse der Geschichte der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts widerspiegeln, legte Dr. Jan Larisch mit der Biographie des Pfarrers und Bürgermeisters Vinzenz Brauner vor. An der Lebensgeschichte tut sich ein differenziertes Bild auf. Der Blick wird auf eine Priestergestalt gerichtet, wie sie in der Zeit der ersten tschechoslowakischen Republik so selten nicht war. Der Priester beschränkte sein Wirken nicht auf Kirchenraum und Sakristei, sondern engagierte sich aus seiner sozialen und karitativen Überzeugung heraus auch kommunal- und sozialpolitisch, und als dann die nationalistischen Wogen in den 1930er Jahren immer höher schlugen und in einer humanen Stenose das Miteinander mit anderen Ethnien zunehmend verunmöglichten, trat er dem demagogischen Druck der nationalsozialistischen Ideologie entgegen.

Tato publikace připomíná jednu ze zapomenutých kapitol dějin olomoucké arcidiecéze. Původním záměrem Katolické akce, této významné aktivity církve v 1. polovině 20. století, iniciované papeži, byla aktivizace laiků pro práci na pokřesťanštění současného světa. Knížka představuje dva horlivé protagonisty v budování Katolické akce v tehdy téměř dvojjazyčné olomoucké arcidiecézi: Msgre ThDr. Bedřicha Vaška (18821959) a Msgre ThDr. et PhDr. Josefa Krafta (18771946), jejich mnohotvárnou činnost i osobní osudy.

Publikace pojednává o katolickém knězi německé národnosti Vinzenzi Braunerovi, který působil jako farář a později také jako starosta ve Zlatých Horách. Jeho postoje formované křesťanskou vírou se projevovaly trojím způsobem: obětavou pastorační prací pro jeho farnost, aktivním přístupem jako faráře i starosty při hledání konkrétních řešení v situacích sociálního ohrožení spoluobčanů a také pevnými veřejně prezentovanými postoji vůči demagogickým tlakům nacistické ideologie. Byl aktivně pracujícím a zároveň hluboce věřícím křesťanským realistou, který za své přesvědčení obětoval svůj život.

Národní eucharistický kongres v říjnu 2015 v Brně inspiroval k vydání této publikace. Lepšímu pochopení a uchopení fenoménu eucharistických sjezdů či kongresů, který je dnešnímu českému katolíkovi de facto neznámý, chce pomoci tento exkurz do naší nedávné katolické minulosti. Přáním autora ale není jen vybídnout či přímo přimět čtenáře k získání nových informací ze života katolické církve na Moravě a ve Slezsku, ale také v něm upevnit a prohloubit vědomí katolické identity, jejíž součástí je vztah k Eucharistii. V minulosti, jak ukazuje pojednání, byl tento vztah – pro naši církev klíčový – u našich předků přítomen a zviditelněn v eucharistickém hnutí. Úvodem tohoto pojednání jsou připomenuta moravská poutní místa známá eucharistickým zázrakem. Stěžejní část textu se zabývá eucharistickým hnutím na Moravě a ve Slezsku na konci 19. a v 1. polovině 20. století, jak je dokládají méně známé historické zdroje.

Podtitul: Apoštol Ostravska v první polovině 20. století Životopis P. Rudolfa Schikory, CSsR.

Ferdinand Chýlek (4. února 1888, Kozlovice – 25. února 1941, koncentrační tábor Buchenwald) byl český římskokatolický kněz, politik Československé strany lidové a publicista, vůdčí osobnost katolického hnutí na střední Moravě.

Z předmluvy Mons. Jana Graubnera: "Vydání knihy o arcivévodovi Rudolfu Janovi, který byl olomouckým arcibiskupem a kardinálem, vítám. Děkuji P. Janu Larischovi, Th.D., za zpřístupnění a aktualizování práce profesora B. Zlámala, z jehož četných historických prací většina nemohla za doby komunismu řádně vyjít tiskem. Svobody se nedožil. Dlouhá doba od napsání po vydání knihy způsobila, že bylo třeba dílo doplnit o novější poznatky. Zajímavá a čtivá kniha vychází k 190. výročí intronizace kardinála Rudolfa Jana na metropolitní stolec v Olomouci. (...)"

Práce přibližuje život P. Franciszka Kałużi od jeho dětství (nar. 1877 v obci Kowale u Skoczowa), poměry ve východní části historického slezského Těšínského knížectví, jeho kněžský život a působení u Jezuitů až po zatčení a věznění v koncentračních táborech, kde zemřel v roce 1941. P. Franciszek Kałuża byl blahořečen.