Vladimír Vaclík Reihenfolge der Bücher

Autor mapuje vznik tradice vystavování vánočních jesliček v jezuitských kostelech, zabývá se proměnami podoby betlémů v čase, nástupem tvorby lidových betlémů po josefinských reformách (kdy bylo zakázáno jejich vystavování v chrámech). Přibližuje vznik důležitých betlemářských oblastí (Vysočina, východní Čechy), představuje významné osobnosti českých betlemářů a nechybí ani informace o sběratelství, sbírkách a výstavách betlémů či vývoji odborného zpracování české betlemářské tradice. Text doplňuje množství barevných obrazových příloh.

Originální pramenný základ studia betlémů i další shrnutí rozsáhlé autorovy práce. Je rozdělena do tří částí, každou z nich doprovází bohatý poznámkový aparát.

Publikace Vladimíra Vaclíka obsahuje 300 hesel s více jak půl tisícem jmen betlemářů (tvůrců, sběratelů, badatelů) amatérů i profesionálů jednotlivců, pracovníků muzeí, učitelů uměleckých škol i jejich žáků. Seznámí vás s nejznámějšími současnými osobnostmi českého, moravského a slezského betlemářství. Autor v závěru seznamuje s organizací UN - FOE - PRAE (Světovou federací betlemářů se sídlem v Římě) i s Českým sdružením přátel betlémů a s jejich organizační strukturou.

Encyklopedie betlémů Vladimíra Vaclíka přichází nyní jako první studie toho druhu s novým pohledem na betlémy. Všímá si jak vzniku a podoby předchůdců dnešních betlémů v římských katakombách, tak pozdějších uměleckých děl ilustrujících narození Krista v deskových oltářích, obrazech a iluminacích - a to především vynikající práci českých umělců. Podává široký pohled na ikonografii prakticky všech, v betlémech se vyskytujících figurek lidí a případně i jejich atributů, dále zvířat, stromů a zobrazení celé přírody. Celá kniha, díky mnohostrannosti pohledů a faktografickému bohatství poučí i odborníky a zajímavostí látky, podané co nejpřístupněji, upoutá široké čtenářské vrstvy. Text knihy provází v tomto oboru nejbohatší obrazová dokumentace: 220 barevných a černobílých fotografií a kreseb. Odborný text doplňuje řada zajímavostí o existenci betlémářských sdružení ve třech světadílech, především pak v České republice. Přináší seznam základní betlémářské literatury, vydané u nás i v zahraničí.

Vladimír Vaclík: CHRÁMOVÉ BETLÉMY v Cechách a na Moravě Když v roce 1987 vydalo nakladatel­ství Vyšehrad knihu PhDr. Vladimí­ra Vaclíka „Lidové betlémy v Če­chách a na Moravě“, zaznamenalo toto dílo úspěch tak pronikavý, že přes poměrně vysoký náklad bylo následujícího roku vydáno znovu. Příčina tohoto neobyčejného ohlasu byla nasnadě. V. Vaclík poprvé po takřka osmdesáti letech od průkop­nické práce kanovníka K. Procházky „O betlémech“ s odbornou nároč­ností a přitom přístupně a zajímavě podal obraz této významné a přitom opomíjené složky české lidové kul­tury, rozvíjející se již od dob jose­fínských reforem. České betlemářství se však ani zda­leka nevyčerpává tvorbou lidovou. O dvě stě let dříve než v českých domácnostech se začaly jesle stavět v chrámech a především v 18. století tu betlemářská tvorba dosáhla znač­ného rozmachu. Josefínské reformy tuto tradici na čas přerušily, ale po odeznění osvícenských nařízení se betlémy v chrámech objevily znovu a jejich prostory zdobí každoročně ve vánočním čase dosud. Svou novou prací tedy V. Vaclík doplňuje obraz českého betlemář­ství o tuto jeho další důležitou partii. Třebaže především v 19. a 20. sto­letí se obě jeho oblasti vzájemně ovlivňují a dokonce prolínají, přece u chrámových betlémů lze stanovit některé svébytné znaky.

Odborný pracovník muzea v Třebochovicích V.Vaclík ve své studii popisuje vznik a vývoj lidového betlemářství od 2.poloviny 18.století, kdy se betlémy z chrámů dostávají i do domácností a stávají se součástí vánoční výzdoby. Autor mapuje tyto oblasti: Krkonoše a Pojizeří, Podkrkonoší a Rýchory, Broumovsko a Náchodsko, Střední Čechy a Příbramsko, Šumava a její podhůří, Jindřichův Hradec, Třešť, Třebíč, Vysočinou k Litomyšli, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová, Hřebeč a Jeseníky, Opavsko, Valašsko, Králicko, Orlické hory, Třebechovický betlém.

Historie Třebechovického mechanického betlému. Odborný pracovník muzea v Třebochovicích V.Vaclík ve své studii popisuje vznik a vývoj lidového betlemářství od 2.poloviny 18.století, kdy se betlémy z chrámů dostávají i do domácností a stávají se součástí vánoční výzdoby. Autor mapuje tyto oblasti:Krkonoše a Pojizeří, Podkrkonoší a Rýchory, Broumovsko a Náchodsko, Střední Čechy a Příbramsko, Šumava a její podhůří, Jindřichův Hradec, Třešť, Třebíč, Vysočinou k Litomyšli, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová, Hřebeč a Jeseníky, Opavsko, Valašsko, Králicko, Orlické hory, Třebechovický betlém

Autor novely Vynález Haro-7 (1947), rozehrávající dobrodružný příběh kolem vynálezu umělého zdroje potravy. Jde o nevýrazné dílko určené mládeži, zřejmě jediný autorův pokus v oblasti beletrie.