Kniha Nesvatá válka o Svatou zemi je strhující reportáž o izraelsko-arabském konfliktu, v níž autor využívá téměř dvacetiletých zkušeností práce novináře na Blízkém východě. Vychází z osobních setkání se stovkami lidí od prezidentů přes teroristy, cynické manipulátory, mírové aktivisty až po řadové obyvatele neklidného regionu. Vykresluje podrobný, věrný obrázek neklidného regionu a dramatické i dojemné osudy, s nimiž se setkal, zasazuje do historických a politických souvislostí.
Autor, hovořící persky, podnikl řadu reportážních cest do oblasti Blízkého východu. Křesťanský a islámský svět se vzájemně ovlivňují - v tom dobrém i v tom špatném smyslu. Často se zdá, že stojí proti sobě. Jak se v té přemíře protichůdných informací orientovat? Břetislav Tureček, dobrý znalec tamějších poměrů, napsal strhující knihu o jednom z nejzajímavějších regionů naší planety.
Kniha na základě příběhů konkrétních lidí přibližuje život v Íránu, jeho politickou a společenskou situaci. Ukazuje světlé i stinné stránky země a na základě osobních zkušeností a kontaktů vysvětluje íránskou zahraniční politiku i spory Íránu s okolním světem. Kniha uvádí řadu málo známých informací o jedné z nejzajímavějších a nejvýznamnějších zemí současného politického světa a odhaluje pozoruhodné souvislosti.
Autor, hovořící persky, podnikl řadu reportážních cest do oblasti Blízkého východu. Křesťanský a islámský svět se vzájemně ovlivňují - v tom dobrém i v tom špatném smyslu. Často se zdá, že stojí proti sobě. Jak se v té přemíře protichůdných informací orientovat?
Rozhovor o Blízkém východě s odborníkem, který jeho studiu zasvětil život Dění na Blízkém a Středním východě, soustředěné kolem izraelsko-palestinského konfliktu či íránského režimu, trvale poutá zájem širší veřejnosti. Není ale mnoho skutečně zasvěcených znalců a komentátorů této spletité a komplexní problematiky. Jedním z nich bezesporu je Břetislav Tureček, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, vyučující na Metropolitní univerzitě Praha a autor řady úspěšných knih k blízkovýchodním tématům. Rozhovor, který s ním vedl novinář a historik Přemysl Houda, sleduje život a novinářské působení Břetislava Turečka, jeho zkušenosti z práce blízkovýchodního zpravodaje stejně jako jejich následné zužitkování ve spisovatelské a pedagogické práci. Jakým směrem se bude žhavý blízkovýchodní region dále ubírat, jaké krize ho ještě v budoucnosti čekají a jaké jsou případné cesty z nich? A jak je na tom svět českých novin a médií obecně? Nejen o tom je kniha, která uvádí dění na Blízkém východě do potřebného kontextu.
Občanské války a nepokoje, rozsáhlé porušování lidských práv i rostoucí hrozba náboženského teroru a politického násilí, které zasahuje i západní svět. To vše dnes v sobě nese muslimský Blízký východ, a je na místě se ptát, jaké síly daly celý tento neblahý vývoj, včetně např. uprchlických vln, do pohybu. Do jaké míry je příčinou islám, který podle řady odborníků brzdí rozvoj i tak nadějného koutu světa, jako je ropou nasáklý Orient? A nakolik spustili tuto lavinu nestability někteří světoví státníci a tajné služby se svými velmocenskými hrami a spolčováním s bezskrupulózními diktátory, nebo jejich odstraňováním? Blízký východ nad propastí je další reportážní knihou, v níž Břetislav Tureček spojuje podobné zásadní otázky se syrovou realitou po tzv. Arabském jaru i před ním. Promlouvá v ní řada odborníků, politiků i „bezejmenných“ lidí, atmosféru dokreslují dramatické i poetické příběhy a desítky fotografií, které autor zachytil v posledních dvaceti letech, přelomovém období Blízkého východu.
Kmoníček, Mendel, Pelikán a Tureček v rozhovorech o islámu a muslimském světe. Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.
Zatímco v západních společnostech význam rodových vazeb znatelně ustupuje do pozadí, na Blízkém východě je tomu i na počátku 21. století přesně naopak. Řada odborníků se domnívá, že překotné události posledních čtyř let, souhrnně označované jako Arabské jaro, tento trend ještě umocnily. Chystaná monografie proto rozebere význam a roli kmenů na Blízkém východě hned z několika úhlů pohledu — například z hlediska bezpečnosti, fungování států vybudovaných na kmenovém principu. Publikace si také všimne prolínání kmenových struktur s demokratickými volebními procesy a stranou nezůstane i mnohdy konfliktní vztah mezi muslimským náboženským právem a kmenovými zvykovými kodexy.
Postavení ženy na Blízkém východě patří v dnešní době k častým tématům diskuzí ve veřejném prostoru a jistě si zaslouží hlubší reflexi. Není řešením zjednodušovat celou tuto zajímavou a složitou problematiku na tradiční zahalování žen a na kritiku přístupu islámu k ženám z pohledu „západní civilizace“. Ta se mnohdy staví do role jediného oprávněného kritika, přitom se postupně ukazuje, že nemotorná snaha o pohled zvenčí nijak nezohledňuje dynamiku, s níž ženy za pomoci rozličných strategií zasahují nejen do politicko-ekonomického života Blízkého východu. Mnohdy i oprávněná lítost, s níž pokládáme ženy na Blízkém východě za pasivní oběti, však není vhodným výchozím postojem při podrobnější analýze daného problému. Předkládaná kolektivní monografie proto nabízí pestřejší pohled na působení žen v rozmanitém prostoru Blízkého východu, jenž reflektuje vývoj bádání posledních několika desetiletí. Mezinárodní tým odborníků přináší svědectví nejen o ženách v oné tradiční „roli obětí“, ale i o těch, které se i v podmínkách probíhajících dramatických krizí a konfliktů staly aktivními hybatelkami společnosti.
