Pavel Vašák Bücher

Sto sedmdesát let od smrti Karla Hynka Máchy, připadající na letošní 6. listopad, nakladatelství připomene vydáním jeho kultovního díla. Zrcadlové dvojjazyčné česko-německé (dosud neexistující) vydání zakladatelské knihy moderní české poezie – Máchova Máje (poprvé vyšel 23. dubna 1836 autorovým vlastním nákladem u tiskaře Jana Spurného v nákladu 600 výtisků) doprovázejí i klíčové recenze, vyvracející domnělé nepochopení Máje českou (K. Sabina, J. K. Tyl, J. K. Chmelenský aj.) a naopak mimořádné přijetí německou literární kritikou (především na stránkách pražského německého časopisu Ost und West). Knižní celek však poskytuje jedinečný obraz sounáležitost české a německé kultury v počátcích národního obrození. Připojená studie P. Vašáka zásadním způsobem analyzuje česko-německou spolupráci v kontextu národního obrození a evropského romantického hnutí. Německý překlad Máchova Máje pořídil prof. Walther Schamschula. Kniha vychází za přispění Česko-německého fondu budoucnosti.

Šestá kniha série Svět zvířat je tentokrát věnována nejpočetnějšímu řádu ptáků – pěvcům.

Pátý díl dvanáctidílné série Svět zvířat je tentokrát věnován papouškům, sovám, šplhavcům, měkkozobím a dalším deseti ptačích řádů.

Zájem o chovatelství stále stoupá a odráží přirozenou touhu značné části lidské populace po kontaktu s živými tvory a přírodou vůbec. Domácí ptáci sice mají dlouhou tradici společného soužití s lidmi, ale v současnosti dochází k významnému posunu vztahu člověk – chovatel a živý organismus – chovanec. Dříve se na domestikované ptáky pohlíželo převážně úhlem užitku a jejich přirozené potřeby byly naplňovány především proto, aby poskytovali maso a vejce. Dávno bylo zapomenuto kultovní hledisko, pro které se před tisíciletími chovali kohouti neomylně vítající každý rodící se den. Za zárodek zájmových chovů můžeme proto považovat pouze držení okrasných slepic a pávů na dvorech nebo zpěvných ptáků v klecích. Moderní začínající chovatel drůbeže jak pro užitek, tak i pro potěšení, shání odbornou literaturu, kontaktuje zkušené odborníky i praktiky a na základě těchto vstupních informací volí konkrétní druhy nebo plemena svých chovanců. K základní orientaci může sloužit i tato kniha.

Kniha Literární pouť Karla Hynka Máchy, sestavená dnes nejvýznamnějším máchovským badatelem Pavlem Vašákem, je od svého prvního vydání dodnes základní příručkou pro studenty, literární historiky a všechny vážné zájemce o české kulturní dějiny. Nabízí neobyčejně zasvěcený a plastický pohled na významnou etapu českých literárních dějin, v mnoha směrech koriguje stále rozšířenou zjednodušující představu o nepochopení Máchova díla, zvláště pokud jde o J. K. Tyla, a umožňuje pochopit souvislosti, které v základních literárně historických výkladech zpravidla nejsou postiženy.

Humorné, beletristické vyprávění o životních zkušenostech autora, protknuté posbíranými recepty známých i méně známých kulinářských skvostů. Kniha oslovuje jak širokou veřejnost svým jemným humorem, lidskostí a i popisem absurdity doby minulé, tak i veřejnost odbornou, kdy se zde autor překvapivě představuje, po vydání publikací, např. Literární pouť K. H. Máchy, Šifrovaný deník K. H. Máchy, jako skvělý vypravěč se smyslem pro humor i nadsázku.

Recepty se střídají s poezií. Netradiční pojetí.

Od konce 19. století se Máchovy autobiografické texty stávají organickou součástí jeho vydávaného díla. Problémem zůstával deník na rok 1835, částečně psaný v šifrách, popisující většinou Máchův intimní vztah se snoubenkou Lori Šomkovou. Deník dešifroval na základě úplného textu ve 20. letech K. Janský s ohledem na Máchovu pověst dešifraci nezveřejňoval. Publikace nově přináší úplnou dešifraci deníku na rok 1835, založenou na původním prameni a odstraňující chyby v dosavadní dešifraci. Výrazná pozornost je věnována také dosud opomíjené Máchově snoubence Lori Šomkové, čtenář se zde seznámí s jejími životními osudy po Máchově náhlé smrti.